Lidovky.cz

MACHÁČEK: Co když Trump přijde o Německo

Názory

  12:17
PRAHA - V Německu propukla panika z toho, že americký prezident Donald Trump možná zavede 25procentní cla na evropské, přesněji německé automobily. Pokud budou opravdu spuštěna cla na evropské automobily, dostanou se americko-německé vztahy po 2. světové válce na své úplné dno.

Dělníci v továrně automobilky Nissan v Sunderlandu. foto: Reuters

I když oficiálním důvodem pro zavedení cel na automobily BMW či Mercedes-Benz má být bezpečnost Spojených států, ve skutečnosti by bylo největším ohrožením americké, evropské (a v souhrnu i atlantické) bezpečnosti právě ono spuštění cel na auta.

Je o tom alespoň přesvědčen Leonid Beršidskij, komentátor Bloombergu, který žije v Berlíně. Beršidskij upozorňuje, že 25procentní cla by vymazala veškerý německý ekonomický růst, který má letos činit pouhé jedno procento. Taková cla mohou spolu s brexitem a zpomalením v Číně dokonce vyvolat v Německu recesi.

Beršidskij přitom upozorňuje, že podle průzkumu, který si objednala asociace německo-amerického přátelství Atlantik-Brücke, hodnotí 85 procent Němců německo-americké vztahy jako negativní a 58 procent Němců si myslí, že Německo se má více distancovat od USA.

Další průzkum, tentokrát od firmy DeutschlandTrend, říká, že většina Němců považuje Čínu za spolehlivějšího partnera než Ameriku. Další průzkum pak říká, že Němci považují USA za větší hrozbu pro světový mír než Severní Koreu nebo Rusko.

Komentátor Bloombergu se obává, že pokud Američané zasáhnou Němce v centru jejich pýchy a hrdosti, již představuje jejich automobilový průmysl, bude to mít už úplně katastrofální dopady na americko-německé vztahy.

Americký prezident si možná chce vyřídit účty s německou kancléřkou Merkelovou, se kterou se nemají rádi, ve skutečnosti si prý odcizí celý německý národ.

MACHÁČEK: Nord Stream 2 – Německo na prvním místě

Tolik komentátor Bloombergu. Dovolíme si nesouhlasit. Vztahům se říká vztahy také proto, že se týkají dvou subjektů a zodpovědné jsou za ně oba tyto subjekty. Některé věci kritizovali Američané konzistentně i za minulých prezidentů a zvolení Trumpa představuje v tomto ohledu jeden z důkazů toho, že americká trpělivost s Německem má své meze a Američané nyní chtějí, aby se za jejich zájmy někdo bral mnohem jasněji.

Rusko-německé plynovody Nord Stream 1 i 2 kritizoval už prezident Obama, ale Němci si z toho dosud nic nedělají. To, že Němci neplní dvě procenta HDP výdajů na obranu, kritizoval rovněž už prezident Obama.

To, že prezidentu Trumpovi vadí německé přebytky v obchodu s USA, vědí Němci dlouho a mohli se pokusit s tím něco dělat. Uvolnit svou příliš přísnou rozpočtovou morálku, zvýšit útraty a investice a posílit poptávku a stabilizaci v celé eurozóně.

Cla na americké automobily v EU jsou vyšší než americká cla na evropské automobily v USA a Německo mohlo v EU dávno prosadit, že se jednostranně sníží.

Hlavně ale chybí v Německu politik, který by lidem jasně říkal, že je Američané několikrát osvobodili od tyranie, že dali Německu ústavu a liberální demokracii, že umožnili německé sjednocení, že Amerika není jen Trump a že byla před Trumpem a bude i po něm. Že Amerika je americká ústava, svoboda, tržní a inovativní ekonomika a stále ještě světový maják svobody.

Mizerná popularita Ameriky v očích Němců je důsledkem toho, že toto nemá v Německu nikdo důležitý odvahu lidem říkat. Nejde všechno svádět jenom na Donalda Trumpa.

Přečteno v Českém rozhlase Plus.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.