Původně měl o brexitu jednat čtvrteční summit EU, je ale pravděpodobné, že jeho hlavním tématem budou vztahy EU s Čínou – a brexitem se bude zabývat mimořádný summit EU příští týden, který plánuje svolat předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Bude brexit 30. června? Mayová požádala EU o odklad odchodu Británie do léta |
Pozoruhodné je, že s krátkým prodloužením brexitu se nám setkávají dva zájmy. Na jedné straně je tu zájem tvrdých euroskeptických brexitérů z Konzervativní strany, kteří podezírají Evropskou unii z toho, že chce Británii ve svém spolku co nejdéle držet či nějak uvěznit. Může nám to sice připadat úsměvné, ale je to tak. Další se obávají, že kvůli lavírování umírněné či relativně proevropské části Konzervativní strany a labouristů Británie v EU na dlouho „uvízne“.
S tím se shoduje zájem silné části „evropského establishmentu“, pozici zde stvrzuje především Francie. Deklarovaným důvodem jsou obavy z účasti Británie v evropských volbách, obava z toho, že Británie vyšle do EP další Nigely Farage, i z toho, že druhé referendum může dopadnout stejně jako to první. A také strach, že i EU brexit příliš zaměstnává a vyčerpává a nemůže se soustředit na jiné výzvy.
Pokud Mayová uvažovala o dvouletém prodloužení, mohla ji zaskočit i reakce vyjednavače EU Michela Barniera, jenž řekl, že Británie by musela mít jasný plán – a ten Mayová nemá.
Takže jediný scénář či plán Mayové je, že donutí britský parlament hlasovat o brexitové smlouvě pořád dokola, a když to ani na desátý pokus neprojde, bude tvrdý brexit v červnu. V Británii lze sice poměrně rychle zorganizovat nové volby, ale druhé referendum už se do června nestihne, a navíc se nestihnou připravit volby do EP, které v Británii nikdo nechystá.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
