Tlak na to, aby premiérka odešla ze svého postu dříve, než prosadí brexit, narůstá, mluví se o červnu. Tvrdí brexitéři chtějí, aby premiérka oznámila svůj odchod už 22. května, před evropskými volbami. Tvrdým brexitérům vadí, že je premiérka ochotna dosáhnout kompromisu s labouristy o setrvání Spojeného království v jedné celní unii s EU. Mayová může s lídrem labouristů Corbynem vyjednat kompromis, ale otázka je, zda takový kompromis získá většinu ve sněmovně
Konzervativci se děsí toho, že jim brexitové voličstvo uteče k Nigelu Faragovi a jeho nové straně, která může vyhrát evropské volby.
Nejpravděpodobnějším budoucím lídrem labouristů je Boris Johnson, jejž podporuje 32 procent konzervativních voličů.
Z pohledu EU to není zrovna povedený scénář. Wolfgang Münchau ve svém sloupku pro FT píše, že původní návrh pouze krátkodobého prodloužení brexitu byl lepší, protože měl vytvořit tlak na Dolní sněmovnu, aby se ve věci brexitu konečně rozhodla. To, co nyní vidíme jako pravděpodobný scénář, je, že premiérem se stane Johnson, který může být jmenován už v září a může vést Británii do nových parlamentních voleb v říjnu. Münchau konstatuje, že Evropská rada nemá zájem prodlužovat brexit do Johnsonova premiérování.
…
Server Eurointelligence.com se věnuje premiérování komika Zelenského, jehož zvolení se stalo „opravdovou věcí“. Jde prý zatím o nejvíc spektakulární demonstraci toho, že jedna demokracie za druhou žízní více a více po outsiderech v politice a po protestní volbě proti establishmentu. Svým způsobem to byla už volba Baracka Obamy, který sice už byl kariérním politikem, ale relativně krátce. Navíc to, že se jednalo o Afroameričana, dávalo jeho volbě odér outsiderství.
Podobně s Emmanuelem Macronem ve Francii. Sice byl už ministrem a má stejnou školu jako všichni politici ve Francii, ale založil nové hnutí, které je částečně chápáno jako protest proti tradičním stranám. Voliči volili Macrona outsidera.
Zelenskij posouvá hranice možného, nemá vůbec žádnou politickou zkušenost a jeho vítězství je strhující. Vítězství Trumpa v amerických volbách bylo chápáno jako něco nereálného, cosi jako science fiction. Trump ale zvítězil těsně, zatímco Zelenského vítězství bylo strhující. Pár týdnů předtím se stala slovenskou prezidentkou Zuzana Čaputová, také outsiderka.
Čím si to vysvětlit? Selháním elit, které selhaly během finanční krize, na niž doplatili nejchudší. Nástupem sociálních sítí a komerčních televizí, které rozbily kulturní nadřazenost původních elit. A nakonec je tu technologická změna, která přispívá ke ztrátě autority starých elit a k rychlejšímu vystřelení mladých směrem k moci.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
