Píše o tom ve svém komentáři pro Financial Times Gideon Rachman.
Pět měsíců před pádem berlínské zdi potlačili čínští komunisté demonstraci na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Tento týden si připomínáme 30. výročí těchto krvavých událostí.
Z pohledu Západu v té době se zdály události roku 1989 globálně mnohem důležitější. Čína byla ještě chudá a málo rozvinutá. Sovětský svaz byl tou druhou supervelmocí v době studené války – a sovětské impérium tehdy právě kolabovalo. Studená válka skončila. Západ vyhrál, demokracie vyhrála.
O třicet let později vypadá vše jinak. Možná se v budoucnu historici shodnou na tom, že události na náměstí Nebeského klidu byly důležitější než pád železné opony. Díky potlačení studentských protestů se čínští komunisté udrželi u moci, a došlo tak k tomu, že nastupující velmoc pro 21. století není demokracií, ale autokracií.
Čínská autokracie už taky není anomálií. Poslední zpráva organizace Freedom House hlásí, že demokracie je ve světě třináctým rokem na ústupu.
V roce 1989 publikoval Francis Fukuyama slavnou esej Konec historie. Dnes se nejlépe prodávají politické knihy s názvy jako O tyranii nebo Jak umírá demokracie. Většinou se mluví o Trumpovi, a ne o Číně. Čína ale také mění náladu podstatným způsobem.
Mělo se za to, že autokracie nemohou uspět ekonomicky. A proto se očekávalo, že Čína se bude demokratizovat, protože jinak ekonomicky neuspěje. V každém případě se zdálo, že západní liberalismus vítězí a převládne.
Ale čínský vývoj tuto teorii vyvrátil. Čína zůstala státem jedné strany, pokračovala v ekonomickém růstu a v roce 2014 se stala největší ekonomikou světa.
Čínské vedení má pocit, že zvítězil jeho názor, že k ekonomickému růstu není třeba demokracie, stačí stabilita.
Informační technologie jsou další věc. Nástup internetu posílil přesvědčení, že klíčem k ekonomickému pokroku je svobodné šíření informací. Takže se mělo za to, že Čína buď podpoří svobodné šíření informací, nebo bude ekonomicky stagnovat.
Jenže se děje opak: čínský systém přitvrzuje. Sociální média už nikdo neoslavuje jako nástroj politického osvobození. Kolem internetu vybudovala Čína svou ochrannou zeď. A čínské technologické giganty to nepoškodilo, naopak jim to pomohlo.
Technologie jako rozpoznávání obličejů a umělá inteligence realizují v Číně nejhorší orwellovský scénář.
Politické myšlení Západu se začíná proměňovat či obracet. Podpora globalizace a obchodu byla chápána také jako nástroj šíření západních hodnot. George W. Bush říkal: „Obchodujme svobodně s Čínou, čas je na naší straně.“ V éře Trumpa platí: „Budeme-li obchodovat svobodně s Čínou, čas je na její straně.“
Je to temný názor, do mnohem temnější doby.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
