Celkový objem přímých zahraničních investic v EU27 se za poslední tři roky zvýšil o 43 procent, alespoň ve srovnání se třemi lety předtím. (Text deníku Financial Times zde).
Představuje to velký kontrast se Spojeným královstvím, kde ve stejném období zahraniční investice poklesly o 30 procent. Kapitál investovaný zahraničními firmami do projektů na zelené louce se také snížil. Největší zvýšení naopak přišlo od evropských firem, které investovaly mimo své národní hranice, včetně britských firem, které investovaly v EU27.
Právě investice na zelené louce považují ekonomové za nejlepší ukazatel budoucího růstu a produktivity. Ve skutečnosti je ale možné, že se řada těchto investic prostě pouze odkládá, dokud přetrvává nejistota ohledně načasování brexitu a budoucího uspořádání vztahů Británie s EU.
…
Jestli Británie bude kvůli brexitu dlouhodobě ztrácet, nebo ne, je otázka, která s výše uvedeným přímo nesouvisí. Jde o to, jaké bude v Británii byznysové a investiční prostředí, jaká bude politická stabilita (může odejít Skotsko, může znovu vypuknout nestabilita v Severním Irsku a sama anglická společnost je velice polarizovaná). Brexitéři věří, že se může projevit jakýsi efekt „budování samostatnosti“, Británie bude chtít sebevědomě dokázat světu, že to sama zvládne.
Samozřejmě záleží na tom, jaké obchodní smlouvy Británie uzavře se zbytkem světa a dlouhodobými hráči. Brexitéři jsou optimističtí, druhý tábor pochopitelně skeptický, jen čas ukáže, kdo měl pravdu.
Pak jde taky o relativitu. Otázka totiž je, jak se bude dařit EU a eurozóně, protože Británie bude vždy srovnávána se zbytkem EU.
Pravděpodobný budoucí šéf konzervativců Boris Johnson už oznámil radikální snížení daní, což je dobrý nápad, protože kampaň se konečně povede také o něčem jiném než o brexitu.
A samozřejmě že nastavení britských daní může mít vliv i na vyjednávací pozici Británie, co se týče uspořádání budoucích vztahů Británie s EU.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
