Letos se hostiteli, jímž byl francouzský prezident Emmanuel Macron, dařilo. Zařídil překvapivou návštěvu íránského ministra zahraničí Mohammada Zarífa i jeho bilaterální schůzku s Trumpem, jíž se americký prezident nemohl vyhnout. A Trump se neurazil a neodjel.
Macron pohrozil brazilskému prezidentovi Bolsonarovi, že Francie nepodepíše obchodní dohodu EU s Mercosurem (jihoamerická zóna volného obchodu), pokud Brazílie nebude víc krotit požáry v Amazonii. Tím, že zařadil do agendy Írán a klimatickou změnu, sjednotil evropské síly a udržel Borise Johnsona pevně v evropském táboře.
Toto zhruba píše francouzský tisk, který si Macronův styl ve vedení summitu nemůže vynachválit.
Čeho ale bylo dosaženo doopravdy? Trump řekl, že se setká s íránským prezidentem Rúháním, až na to bude správný čas a okolnosti. Ten zase vzkázal, že se s Američany sejde, teprve až zruší sankce.
MACHÁČEK: Německá vláda proti negativním úrokům |
Brazilského prezidenta Bolsonara rozzuřila nabídka pomoci 20 milionů dolarů na hašení pralesa od skupiny G7 a francouzskému prezidentovi vzkázal, ať se stará o sebe a udělá si pořádek doma a ve svých koloniích. Celá záležitost se, jak napsal server Eurointelligence.com, zvrhla v nabubřelou twitterovou a mediální bitvu.
Jak to dopadne se slavnou francouzskou daní pro Google a Amazon, také není jisté, podle všeho se směřuje ke kompromisu, kdy se spravedlivější danění těchto gigantů bude řídit doporučeními OECD.
Americký prezident na okraj summitu k obchodní válce mezi Čínou a USA oznámil, že se Čína chce vrátit k jednacímu stolu, ale k zažehnání konfliktu je ještě daleko.
Návrat ke skupině a znovupřijetí Ruska zůstává otevřenou záležitostí, ale to je asi dobře. Přes snahu Angely Mekelové také nebylo dosaženo pokroku v tom, jak řešit situaci v subsaharské Africe.
MACHÁČEK: Čína chce podle Trumpa jednat o obchodní válce |
Podle Eurointelligence.com pomůže G7 Macronovi hlavně na domácí, francouzské scéně. Tím, že do agendy zařadil klimatickou změnu, podmíněnost obchodních dohod a nerovnost, zabodoval na levici. Tím, že zapůsobil jako silný vyjednavač, zprostředkovatel a hráč na zahraničněpolitické scéně, zabodoval pro změnu na pravici. V tom je podobný Trumpovi: využívá zahraniční politiku k tomu, aby zabodoval na domácí scéně.
Názor Monitoru JM:
Celkově lze asi říci, že se nejednalo o zbytečnou schůzku. To, že si nejmocnější lidé světa vymění různé názory, lze vždy považovat za užitečné. A koneckonců je správné, že někdo, v tomto případě USA, má o něco skeptičtější pohled na vybičovanou klimatickou hysterii nebo na Írán. Pluralita hlasů je vždy užitečná a přílišné názorové a ideologické unisono je pokaždé podezřelé.
Pokud je Trump atakován jako protekcionista, nám zase jako nejvíc znepokojivý připadá nápad přimíchávat klimatická témata do obchodních dohod, jak to chce dělat Francie v případě dohody EU s Mercosurem. To samo o sobě je přeci protekcionismus horšího zrna než ten Trumpův a znamenalo by to, že EU už nikdy s nikým žádnou obchodní dohodu neuzavře. Uzavírání a schvalování komplexních obchodních dohod je totiž samo o sobě nesmírně složité a zdlouhavé – i bez klimatu.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
