Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Rakouské volby a italský scénář pro Británii

Sebastian Kurz. foto: Reuters

Sebastian Kurz vyhrál rakouské volby s velkou převahou. Jeho lidovci či ÖVP získali 38 procent. Hlasy odešly hlavně od krajní pravice FPÖ, tedy od svobodných, jejichž výsledek je velkou prohrou.
  13:15

Kurz vyhrál všude kromě Vídně, ÖVP má o pět procent lepší výsledek než minule. Nyní přichází další velká výzva. Kampaně umí Kurz skvěle, otázkou je, jak mu to půjde s vytvářením koalice. Může to trvat docela dlouho, možná do konce roku.

Podle serveru Eurointelligence.com se nikdo nejeví jako „přirozený“ koaliční partner. Nejvíce se mluví o koalici se Zelenými, kteří jsou také velkým vítězem: posílili ze čtyř procent na čtrnáct. Rakousko zde do určité míry kopíruje trendy z Německa a svou roli jistě hraje i klimatické téma, posílené mediální publicitou kolem Grety Thunbergové a klimatického summitu OSN. Jenže z představy koalice s lidovci nejsou nadšení funkcionáři Zelených, a ještě méně se něco takového zamlouvá voličům lidovců.

Druhá možnost je pokračování se svobodnými. Ti ale řekli, že chtějí být v opozici. A jedna koalice lidovců s nimi se už kvůli korupčním skandálům rozpadla a nelze vyloučit, že by se to mohlo opakovat.

Třetí možností je tradiční rakouská velká koalice se sociálními demokraty. Potíž je, že obě strany se politicky vzájemně velmi vzdálily a sociální demokraté těžko stravují, že vyhráli jen ve Vídni. Pak jsou noví progresivní a proevropští liberálové NEOS. Ti ale získali 7,8 procenta, což je pro novou stranu sice velký úspěch, ale na dvoučlennou koalici to nestačí. Takže by mohla vzniknout trojčlenná koalice ÖVP, NEOS, Zelení. Ta ovšem na první pohled vypadá politicky ještě komplikovaněji než koalice se sociálními demokraty.

Na témže serveru se zabývají tím, zda se bude v Británii brzy vládnout podle italského scénáře, tedy že přijde k moci jakási vláda národní jednoty. To je ovšem eufemismus, protože spíš než vláda národní jednoty to bude vláda BEZ konzervativců a Borise Johnsona, respektive vláda nad rozdělenou společností. Bude to případně vláda momentální parlamentní většiny, tedy vláda labouristů, liberálních demokratů, Skotské národní strany a uprchlíků od konzervativců.

Bude vláda vládnout do předčasných voleb? A kdy ty volby budou a jakým mechanismem budou vyvolány? Nebo bude vládnout do druhého referenda, jehož vyhlášení si dá do programu?

Hlavní myšlenka dnešní ranní analýzy spočívá v tom, že překlenovací vláda může trvat mnohem déle, než se bude na počátku zdát. Odstavit konzervativce a oddalovat brexit, to povede jen k tomu, že labouristům bude dál klesat popularita. Nový mandát bude mít málokterý labouristický poslanec jistý, proto nebude v jejich zájmu vyvolávat nové volby. Mohli by totiž přijít o práci. Totéž se týká uprchlíků od konzervativců. Ti přijdou o práci všichni do jednoho. Může tak vzniknout situace inverzní závislosti. Čím méně bude taková vláda populární, tím déle bude v Británii vládnout.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.