Lidovky.cz

MACHÁČEK: Soros o čínském nebezpečí

Názory

  12:30
Po pádu berlínské zdi na podzim 1989 ve světě triumfovala myšlenka otevřené společnosti a mezinárodní spolupráce. Po třiceti letech se ale jako převládající a disruptivní síla jeví nacionalismus.

Finančník George Soros. foto: Reuters

Americký miliardář a filantrop George Soros ve svém článku pro Project Syndicate vyjadřuje přesvědčení, že příčinou i bodem obratu byla finanční krize a velká recese roku 2008.

Tzv. washingtonský konsenzus (neoliberální ekonomická škola) předpokládal, že finanční trhy dokážou korigovat své vlastní excesy, a kdyby ne, pak centrální banky dokážou včas zachránit velké finanční instituce tím, že jim pomohou fúzovat s nějakou jinou institucí. Byl to ale hloupý a falešný názor, jak koneckonců demonstrovala globální finanční krize.

Krach Lehman Brothers ukončil globální dominanci USA a silně popostrčil nástup nacionalismu. Oslabila prý také podpora otevřené společnosti. Podpora ze strany USA byla vždy nedostatečná a slabá, ale po roce 2008 skončila úplně, což zvýšilo zranitelnost mnoha zemí vůči nacionalismu.

Soros se prý mylně domníval, že k nejhoršímu došlo v roce 2016, kdy byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump a Británie si odhlasovala brexit. Největší hrozbu pro demokracii a otevřenou společnost ale nyní představuje rapidní rozvoj umělé inteligence. Ta totiž produkuje instrumenty sociální kontroly, které pomohou represivním režimům, ale mohou představovat smrtelné nebezpečí pro otevřené společnosti.

Čínský prezident Si Ťin-pching vytvořil systém sociálních kreditů. Až ho dokončí, tamější systém získá totální kontrolu nad svými občany. Lidé v Číně systém paradoxně většinou vítají. Slibuje se jim, že odstraní kriminalitu a lidem poskytne přesný návod, jak se chovat, aby se vyhnuli problémům. Čína patrně bude tento systém nabízet na export a diktátoři a budoucí diktátoři budou jistě rádi, že ho získají. Stanou se tak ale závislými na Číně, do níž se časem budou politicky integrovat.

Naštěstí má Čína v tomto také svou Achillovu patu. Aby mohly firmy Huawei a ZTE nabízet svoje 5G služby, potřebují americké mikroprocesory. Trump často upřednostňuje své osobní zájmy před národními – a sítě 5G nejsou žádná výjimka. V obchodních jednáních dává mikročipy na stůl a konvertuje je ve vyjednávací chipy – nástroje.

Je otázkou, jak to dopadne, výsledek toho všeho je nepredikovatený a nejistý. Žijeme v revolučních časech, kde je rozsah možností vývoje širší než obvykle.

Tolik Soros. Nejsem si jist, že kritiku Trumpa ve vztahu k Číně přesně chápu. Bojí se Soros, že Trump s Čínou vymění čipy za sójové boby? To si třeba nemyslím. Souhlasím s tím, že sociální kredity a permanentní sledování občanů představují největší hrozbu. Stejně velkou hrozbu pro demokratickou a otevřenou společnost podle mne představují sociální sítě: polarizují a fragmentují společnost a lidé se pak jen utvrzují ve svých názorech uvnitř ozvěnových komor. Z demokratické diskuse se závratným tempem stávají monology různých skupin hluchých, svým způsobem tedy opak otevřené společnosti, jejíž myšlenka je na určité prostupnosti názorů a názorových výměn založena.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.