Lidovky.cz

MACHÁČEK: Konec negativních úroků?

Názory

  13:20
Švédská centrální banka Riksbank zvýšila úrokové míry a poprvé po pěti letech přestala používat negativní úrokové sazby. Je to samozřejmě velká událost měnové a ekonomické politiky. Především proto, že tento krok nastartoval debatu o tom, zda se tímto krokem švédských centrálních bankéřů nastavují evropské či globální trendy, a je tu otázka, zda bude podobně postupovat Evropská centrální banka ECB.

Peníze, ilustrační foto. foto: pixabay.com

Německá veřejná a mediální debata se samozřejmě přiklání k názoru, že ECB bude Švédy následovat. Na serveru Eurointelligence.com píší, že německá debata ignoruje fakt, že Švédové ve skutečnosti nejsou napřed. Riksbank zvýšila svou repo sazbu z minus 0,25 procenta na nulu, což je stejná sazba jako v eurozóně.

Navíc, guvernér Riksbank Stefan Ingves argumentuje, že inflace ve Švédsku – i když je stále pod dvěma procenty – se tomuto cíli blíží. To není případ eurozóny. Úroky z depozit zůstávají ve Švédsku negativní, jde o minus 0,35 procenta; u ECB jde o minus 0,5 procenta. To není zásadní rozdíl, spíš ekvivalent.

Náznaky toho, že by se inflace v eurozóně mohla vyhoupnout nad jedno procento, pod nímž je už více než deset let, jsou zatím velmi chabé. Pokud se inflace vyhoupne k jednomu procentu a vydrží tam více než rok, spíše dva, pak teprve bude debata o konci negativních úroků na stole. ECB také jasně řekla, že nebude zvyšovat úroky, dokud neukončí nákup aktiv všeho druhu (kvantitativní uvolnění), takže tohle bude muset přijít nejdřív.

MACHÁČEK: Dobrý návod, jak porazit populisty

A ještě předtím přijde debata o tom, zda se má ECB řídit politikou inflačního cílení, či nikoliv. Nová strategická politika ECB pod Christine Lagardeovou se bude teprve formulovat – včetně představ o zeleném kvantitativním uvolnění. Zde lze očekávat možnost určitého střetu zájmů. ECB začne pomalu zvažovat ukončení kvantitativního uvolnění a nákupu aktiv, na druhou stranu vznikne tlak na to, aby centrální banka začala kupovat zelená aktiva a prováděla tzv. zelené kvantitativní uvolnění.

Kromě toho se ještě uvidí, jak se rozhodnutí švédské centrální banky projeví v praxi. Dva členové bankovní rady Riksbank hlasovali proti, mají pochybnosti, že se švédská měna opravdu blíží k plnění inflačního cíle. Hospodářský růst ve Švédsku navíc mírně zpomaluje. Ve Švédsku se navíc na rozdíl od eurozóny jako celku nafukuje realitní bublina a roste zadluženost firem. Eurozóna zkrátka není Švédsko.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.