Komentář naleznete ZDE. Otec teorie chaosu, Edward Lorenz, přednášel o motýlím efektu, o tom, jak mávání křídel motýla v Brazílii způsobí tornádo v Texasu. Rostoucí integrace a komplexita globální ekonomiky vytváří tentokrát spíše „motýlí defekt“. Centra globalizace jako velká letiště a přístavy jsou také superšiřiteli špatného.
Globální finanční krize v roce 2008 ukázala, jak se nákaza z USA může přes noc rozšířit do celého světa. Autor také upozorňuje na to, jak je nebezpečné, že světová finanční centra se koncentrují na tak malém prostoru, jako je několik budov na Wall Street nebo v City of London.
Kdyby se rozšířila nákaza mezi zaměstnanci v několika klíčových budovách v těchto jádrech světových financí, rizika pro vývoj světové ekonomiky se znásobí. Autor líčí určitou paralelu s převládající bohorovností před finanční krizí v roce 2008 a nepřipraveností na možnou pandemii. Rychlý růst příjmů před rokem 2008 vedl k přesvědčení, že tzv. velká deprese a krize 30. let už se nemohou nikdy opakovat. Výsledkem bylo, že systémová rizika se nastřádala.
Podobně ve zdravotnictví: s tím jak se prodloužila průměrná délka života a neopakovala se žádná pandemie španělské chřipky, která v roce 1918 zabila 50 milionů lidí, vznikl falešný pocit bezpečí, který nás příliš ukolébal
Mezitím ale eskalovala nová rizika. Svět je propojenější, Čína vytváří pětinu globální produkce a je integrální pro světové globální zásobovací řetězce.
Epicentrum nemoci Covid-19, město Wu-chan, je typické středně velké čínské město. Za třicet let tam vzrostl počet obyvatel ze dvou milionů na jedenáct. Nedostatečná hygiena, špatné regulace, trhy se zvířaty, to vše v blízkosti letišť, odkud se může virus rychle šířit do světa.
Poznámka Monitoru JM:
Zajímavé čtení. Jen ten motýlí efekt bychom mohli přejmenovat na netopýří efekt – či defekt. Co způsobí v Itálii mávání netopýřích křídel a šustění hadů na tržišti ve Wu-chanu?
…
Na serveru Eurointelligence.com dumají nad tím, proč je v Itálii řádově víc registrovaných infekcí (2200) než jinde. V Německu mají například dvě stě případů. Jde prý kromě jiného o to, že v Itálii se testuje řádově vyšší počet osob. A pak je tu také to, že lidé začali být opatrnější – myjí si víc ruce, drží si při kontaktu odstup, vyhýbají se větším shromážděním a davům, více pracují z domova. Změna chování může omezit šíření viru.
Italská vláda už apeluje na lidi, aby se neobjímali a nepotřásali si rukou. Starší lidé s horečkou a teplotou mají zůstat doma. Nové denní případy v Itálii se drží v řádu stovek. Velký nárůst případů minulý týden souvisel podobně jako v Číně se změnou metodologie. Na příkladu Číny je vidět, že efekt těchto opatření nakonec zpomaluje šíření viru.
MACHÁČEK: Koronavirus, trhy a centrální banky |
Smrtnost se pohybuje okolo dvou procent nakažených. Potíž je ale v tom, že počet skutečně nakažených není v plné míře reportován, respektive je podceněn, počet mrtvých ovšem podcenit dost dobře nejde. Takže ona smrtnost může být nakonec o něco málo vyšší.
Podle serveru se přitom mohou dostavit i pozitivní dlouhodobé efekty. Zaměstnanci Twitteru mohou například všichni pracovat z domova. V 90. letech ani v minulé dekádě to ještě tak snadno nešlo, protože telekomunikace nebyly tak rozvinuté.
Možná současná epizoda s koronavirem zrodí nový trend, jenž bude mít pozitivní efekt na ucpávání silnic, veřejné dopravní systémy, emise a klimatickou změnu. Může nastat největší posun produktivity ve službách za několik generací.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
