Lidovky.cz

MACHÁČEK: Brexit přebije záchranný plán i rozpočet

Názory

  13:09
Bloomberg připomíná, že je v Evropě jedna země, která nemá na trhu dosud žádný vládní dluhopis. Je to Estonsko. Tato země se v krizi po roce 2008 dávala za příklad Řecku. V Estonsku byli schopni disciplinovaně osekat státní výdaje i mzdy až na kost a nastavit totální fiskální přísnost.

Tallin, Estonsko foto: Shutterstock

Více o tématu zde.

Dnes se to ale považuje spíše za chybu. Nastal masivní exodus kvalifikovaných lidí směrem na Západ a recese byla asi hlubší, než být musela. Epidemie nemoci covid-19 mění situaci a v Tallinnu si v příštích dnech půjdou na trh pro miliardu eur.

….

Velkým tématem Evropy je nyní záchranný ekonomický plán, který je navázán na víceletý finanční rámec, respektive nový připravovaný rozpočet EU pro roky 2021–2027. Na serveru Eurointelligence.com jsou ovšem přesvědčeni, že největším tématem nadcházejícího léta bude brexit, nikoli rozpočet a plán oživení. Důvodem je to, že záležitosti rozpočtu se po všech zdánlivých dramatech možná rozhodnou až v prosinci.

O tom, jak to bude s brexitem, musí být jasno na konci léta. Jednání se technicky rozjedou v příštích týdnech, Boris Johnson se vydá do Bruselu na konci června. Pokud nemá brexit skončit tvrdým odchodem, pokud obě strany chtějí dohodu a pokud se nemá obchodovat podle minimálních pravidel WTO od počátku příštího roku, budou muset obě strany učinit zásadní ústupky, které dosud úplně vylučovaly.

Dramatických témat bude více než dost. Uznávání kvalifikací, práva rybářů, platnost evropského práva v oblasti lidských práv, volba arbitra pro řešení sporů ohledně platnosti různých regulací. Postpandemická situace EU se dosti změnila. EU rozvolnila pravidla státní pomoci firmám. Možná zde bude tendence diskriminovat firmy pocházející odjinud než z EU apod.

Co je skoro jisté, je, že Británie nebude chtít prodlužovat přechodné období.

Deník Financial Times si dnes všímá dopadů ekonomické krize na region střední Evropy a cituje vídeňský Institut mezinárodních ekonomických vztahů. Na Slovensku se má HDP propadnout o 9 procent, v Rumunsku o 7 procent, v Maďarsku o 5,5 a o 4,8 procenta u nás.

V Polsku to pak – díky velkému domácímu trhu – mají být jen 4 procenta. Německo je nejdůležitějším exportním trhem pro tyto země v posledních cca třiceti letech a závislost je vysoká především na tamějším automobilovém průmyslu, který spadl během karantény na 45 procent kapacity, což se nepochybně ve střední Evropě projeví.

Na druhou stranu lze střednědobě očekávat realokaci některých výrob z Číny do Evropy, což by mělo právě ekonomikám ve střední Evropě výrazně pomoci.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.