Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Jaký má mít Západ plán pro Bělorusko

Běloruská policie. foto: AP PhotoReuters

Názor
Praha - Protirežimní demonstrace v Bělorusku vyvolaly v Evropě a ve světě velkou vlnu solidarity. Také se leccos žádá: dodržování lidských práv, opakování voleb a záruka toho, že budou opravdu svobodné, propuštění vězňů, vyšetření brutálních zásahů.
  12:59

Tohle všechno jsou sice požadavky správné, ale nelze to označit za plán či strategii. Zásadní rozdíl mezi Evropou, Západem a Ruskem spočívá v tom, že Rusko má vůči Bělorusku jasnou strategii, cíl a zájem.

Rusko i Bělorusko mají spolu uzavřený obranný pakt a Bělorusko je členem Euroasijské ekonomické unie. Její členové nesmějí uzavírat dohody o svobodném obchodu s cizími státy. Vloni se dokonce prezidenti Ruska a Běloruska dohodli, že budou pracovat na sjednocení daňového řádu, že budou mít jednotný občanský zákoník a společnou regulaci trhu s ropou, plynem a elektrickou energií. Takže co je ruský zájem, je jasné. 

Lze čekat, že Rusové budou čekat na jeho naplnění s Alexandrem Lukašenkem i bez něho. I když slyším mluvit experty na východní Evropu či bývalý Sovětský svaz, všichni se shodují na solidaritě s demonstranty, zároveň ale konstatují, že Bělorusko je a zůstane ekonomickým satelitem Moskvy, že je to oblast ruské sféry vlivu a ruského strategického zájmu.

Two women kiss covered by an old Belarusian Dvě líbající se ženy před vojáky v...
Maria Kolesnikova, opoziční lídryně, se zúčastnila protestů v Minsku.

Znamená ruská sféra vlivu také automaticky víc autoritářství, korupce, nacionalismu a stát víceméně gangsterského typu? Můžeme se na to dívat fatalisticky v podobě určitého geograficko-kulturního determinismu. V rámci tohoto pohledu na Evropu korupce a autoritářství kvetou směrem na východ a na jih. Kdo je ve středu, může se snažit přebít jakýsi přirozený magnetismus. Kdo je plně ve sféře magnetické síly a chce se dostat jinam, musí sám sebe překonat, vyrvat z kořenů a pevná vůle by mu musela vydržet. To by byl skoro zázrak.

Ne vždy to bylo jasné. Na počátku 90. let si leckdo na Západě představoval, že i v Rusku může vzniknout normální tržní ekonomika a demokracie. Jenže reformy skončily ekonomickým rozvratem a oligarchizací a k moci se pak dostaly bývalé kliky KGB sázející na autoritářství a nacionalismus.

Jak to bude s Běloruskem? Pokud se dostanou k moci lidé žádající svobodu a otevřenou liberální společnost, je jasné, že se musejí k něčemu vztahovat, někam vzhlížet, že jim někdo a něco musí být příkladem. Tak tomu v historii bylo, je a bude. Osvědčené společenské a ekonomické modely, právní řády, ústavy a zákoníky se vždy vyvážely a kopírovaly jako zboží. Bez vzoru, příkladu, magnetu nelze společenský model udržet. Ten vzor a příklad je prostě svázán s vaší nadějí a touhou. A pokud se Bělorusko osvobodí, k Moskvě asi vzhlížet nebude.

Co má být tedy plánem Západu kromě volání po dodržování lidských práv a svobodných volbách? Plošné ekonomické sankce jsou v případě Běloruska nesmysl. Sankce ano, ale cílené jen proti proponentům režimu. Je rozhodně třeba oživit projekt východního partnerství, a to dokonce s Lukašenkem i bez něho.

Se členem Euroasijské ekonomické unie nelze vyjednat preferenční obchodní dohodu, to ale neznamená, že není možné posílit obchodní výměnu, otevřít se více běloruskému vývozu a posílit investice. Západ tak dá najevo, že mu tento prostor není lhostejný a že ho nenechá Rusku plně napospas. 

Kromě východního partnerství, které je projektem EU, může být Bělorusko přizváno i k polskému projektu Trojmoří, který má velkou podporu USA. Otázkou je, jestli občanské probuzení v Bělorusku uspěje. Lídryně opozice je v zahraničí, zprávy mizí z titulních stran tisku. Pokud by ale opozice zvítězila, šmahem nelze vylučovat ani budoucí členství v EU či NATO. Ale jen a pouze za předpokladu, že to bude jasně, zcela přesvědčivě a udržitelně žádat samo Bělorusko, ne že mu to bude někdo navrhovat zvenčí.

A též za předpokladu, že Rusko zůstane věrné autoritářství a agresivnímu nacionalismu. Nelze přece někoho odsouvat kulturně tam, kde sám být vůbec nechce. Dříve byla cesta ke svobodě a demokracii chápána také jako společenský pokrok. To už na to vůbec nevěříme?

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus: https://plus.rozhlas.cz/jan-machacek-jaky-ma-mit-zapad-plan-pro-belorusko-8284926

...

K Bělorusku a Rusku se vyjádřil i včerejší editorial deníku Financial Times: https://www.ft.com/content/83c757da-8d18-47d4-983f-e9e1b2bab7cc

Cílené sankce proti proponentům Lukašenkova režimu jsou jasná věc. Co když se ale na potlačení protestů bude podílet Rusko v podobě posílení policie a posláním zvláštních sil? Co když Rusko zkrátka opravdu udělá to, co Putin Lukašenkovi minulý týden přislíbil?

Už včera měla mít pro takový případ EU plán. Zpřísní se sankce proti Rusku? A jak přesně, když se například Německo chystá dovážet z Ruska více plynu?

...

V téže věci je tvrdým skeptikem třeba komentátor Bloombergu Andreas Kluth: https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2020-08-18/belarus-protests-what-happens-is-ultimately-up-to-putin?srnd=premium-europe&sref=cNHuDHoW

Podle něj bude Putin bez mrknutí oka postupovat podle ukrajinského scénáře. Pošle zelené mužíky, zahltí média doma i ve světě dezinformacemi, když bude potřeba, odřízne Bělorusko od ruské ropy a plynu. A nic z toho, co bude říkat EU nebo USA, ho nezastaví. Západ už na něj uvalil sankce kvůli Krymu, když jich trochu přidá, kágébáckého cara vůbec nedojme. Na konci dne si je Putin jist, že NATO do války kvůli Bělorusku nepůjde.

Putin ví, že disponuje „eskalační dominancí“. Vždy umí přeřadit na vyšší rychlost nepřátelství, vždy je připraven jít o stupeň dál než Západ.

Debata Jana Macháčka
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.