Dá se to interpretovat také tak, že Turecko stáhlo lodi, jen aby se vyhnulo evropským sankcím na minulém summitu EU. Evropská metoda cukru a biče vůči Turecku (toho biče moc není) zjevně moc nefunguje. V Athénách odsoudili pohyb lodi jako pokus o eskalaci a ohrožení bezpečnosti. Plavba lodi se uskutečnila pouhých pár dní poté, co spolu v Bratislavě jednali turecký a řecký ministr zahraničí a dohodli si pravidelné schůzky kvůli sporům o průzkumnou těžbu plynu.
Řecko a Kypr budou asi znovu tlačit na sankce proti Turecku. Německý ministr zahraničí Heiko Maas zrušil plánovanou cestu do Turecka, pojede jen na Kypr a do Řecka. Jestli ale EU vytáhne nějakou větší sankční zbraň, je otázka. Angela Merkelová se chce zjevně s politikou rozloučit na relativně smířlivé a pozitivní notě vůči Turecku, chápe to asi jako součást svého odkazu. Jestli to vydrží a zda to umožní nějaké řešení, se teprve ukáže.
…
Tentýž server považuje za pokrytectví, že když se v Německu mluví o sankcích proti Rusku, většinou se vůbec nezmiňuje rusko-německý plynovod Nord Stream 2. Celé pokrytectví v evropské politice vůči Rusku a Číně je asi nejlépe vidět při pohledu na EU zvenčí. Evropanům vůbec nedochází – nebo si to nechtějí připustit –, že dosažení geopolitických cílů také něco stojí. Těžko můžete merkantilistou, který chce za každou cenu zvyšovat svůj export a obchodní přebytek, a zároveň být globálním policajtem.
Na schůzce ministrů zahraničí v Lucemburku se ministři zahraničí EU dohodli na sankcích vůči Rusku, konkrétně kvůli otravě Navalného. Francouzi a Němci přišli se seznamem konkrétních osob, vůči nimž nové sankce míří. Seznam se třeba týká zaměstnanců institutu, který vyvinul nervový plyn novičok. Sankce jsou samozřejmě vymyšleny tak, aby nikoho v EU nebolely. Ministr zahraničí Heiko Maas mluví o sankcích proti Rusku, ale jeho strana podporuje Nord Stream 2. Je to hra zrcadel, hodně povyku a hluku. Mezitím ruský plyn dál teče a poteče.
Navalnyj na instagramu popisuje svůj stav a prošel se po schodech.
Když chcete opravdu účinné sankce, nesmíte být sám závislý a musíte vědět, že vás to bude také bolet – nebo že budete muset v důsledku toho sám změnit své zvyklosti, chování apod. To je ten rozdíl mezi sankcemi reálnými a symbolickými.
…
Nyní k otázce Debaty Jana Macháčka s ekonomy na serveru Česká pozice a v Lidových novinách pro tento týden. Co soudíte o tom, jak jsou vybíráni nominanti na Nobelovu cenu za ekonomii? Neměl by se výbor občas soustředit na nějaké aktuální věci? Když si vezmeme makroekonomii či globální trendy, po dvanácti letech svět čelí v souvislosti s pandemií další mohutné hospodářské krizi a depresi. Ta patrně přinese další nárůst sociálních a ekonomických nerovností.
Dochází také například ke globálnímu demografickému posunu, který omezí nabídku pracovní síly. Přichází revoluce v robotizaci a umělé inteligenci. Jaké to všechno nebo to či ono bude mít dopady? Co se mikroekonomie týče, probíhá například revoluce v tom, co ekonomové dokážou získat z anonymizovaných dat v reálném čase (kreditní karty, telefony).
Nobelovu cenu ale dostali dva ekonomové za zkoumání jednoho aspektu teorie her, který je celá desetiletí starý, konkrétně jde o teorii aukcí. Nobelova cena za mír se úplně zprofanovala, když ji dostal Barack Obama ještě dřív, než se ujal úřadu prezidenta. Má Nobelova cena za ekonomii stále ještě větší prestiž? Je více konzervativní?
Svým způsobem lze ale ocenit, že v dnešní době nadvlády a diktátu progresivních elit cenu dostali dva staří bílí muži, profesoři Paul Milgrom a Robert Wilson. Co o tom soudíte vy?
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
