Považuji ale za chybné a scestné, pokud někdo protestujícím vzkazuje, že jsou blbci, trollové, šiřitelé konspirací, dezinformací, lží, polopravd a blábolů a kdovíco ještě. S argumenty těchto lidí je třeba se naopak vypořádat trpělivou, precizní a zdvořilou argumentací. Budeme-li lidi urážet, vrátí se nám to i s úroky.
Leckdo si to zjednodušuje. Například prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka, který často mluví v rozhlase. V posledním statusu na Facebooku napsal, že nesmysly, které se o pandemii šíří, mu připomínají blbosti, jež se šířily v době, kdy se objevil AIDS. Tehdy se prý také psalo, že virus HIV neexistuje, že je to komplot farmafirem, Židů a Wall Street. V Africe se dokonce věřilo, že AIDS lze vyléčit sexem s pannou. Stačí prý neblbnout a nevěřit blábolům, protože bláboly zabíjejí.
Takhle jednoduše to nepůjde. Jak má člověk přesně poznat blábol? U sexu s pannou nebo antisemitských teorií je to dost jasné, skoro u všeho ostatního je to ale mnohem náročnější a složitější.
Třeba jak mají lidé poznat, kterému vědci a lékaři věřit? Tak například rektor téže univerzity a také lékař Tomáš Zima sice roušku ještě nespálil, ale svůj liberální pohled na restrikce a karantény a jejich dopad na školství a ekonomiku zatím neodvolal.
Já si o tom sice myslím svoje, ale jak má takzvaný obyčejný člověk – zvlášť poněkud zneklidněný situací a naštvaný – poznat, který vědec má pravdu a který šíří bláboly? Mohl by pan prorektor sepsat nějakou jednoduchou rukověť? Prezident Miloš Zeman ve svém projevu navrhl, aby lidé neposlouchali a nečetli ani zubaře, ani kardiology, ale epidemiology. Jenže to také nestačí. Epidemiologové, stejně jako třeba ekonomové, mají různé názory skoro na všechno. A to nejen u nás.
Mezi protestujícími se šíří překlad Velké barringtonské deklarace, kterou nedávno sepsali slovutní epidemiologové z Oxfordské a Stanfordovy univerzity. Deklarace prezentuje pouze jiný názor na kolektivní imunitu a ekonomické restrikce, než který ve světě nyní převládl. Navrhuje se v ní výrazně omezit práva starších a zranitelných, více je izolovat a naopak méně omezovat práva mladších a hlavně školních dětí. Zastánci této deklarace věří, že k dosažení kolektivní imunity stačí v případě covidu-19 takzvaně promořit 20 procent obyvatelstva.
Souloží tito vědci z Oxfordu s pannou? Asi ne. Bylo by tedy správné jejich argumenty přesvědčivě bod po bodu vyvrátit. Jak se říká – je to trošku jiný „level“ než Hůlka a Csáková. Měli bychom si ale klást náročné cíle.
Ani s těmi rouškami to není tak snadné. Já si ještě dobře pamatuji, jak letos v březnu vzkazovala kancléřka Angela Merkelová do Prahy, že němečtí epidemiologové nošení roušek nedoporučují. Totéž říkala Světová zdravotnická organizace. Ještě jsem si nikde nepřečetl důkladnou analýzu toho, proč vědci původně tak špatně a chybně posoudili vliv jednoduché látky na šíření kapének a aerosolu. Nadávat lidem do blbců je zkrátka snazší.
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
