Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Tony Blinken – nový americký ministr zahraničí? A Bidenův čas léčení

Vyhlášení výsledků trvalo čtyři dny. foto: Reuters

Názor
Britský deník The Sunday Times odhaduje, že poradcem nového prezidenta Joea Bidena pro otázky národní bezpečnosti se stane Tony Blinken. Jiné zdroje říkají, že Blinken bude ministrem zahraničí.
  13:39

Blinkenovi je 58 let, je to dlouhodobý příslušník expertní elity Demokratické strany, zastával některé seriózní pozice už za prezidentů Billa Clintona a Baracka Obamy.

Důkazem jeho postavení je, že ho najdeme na fotce z operační místnosti, odkud se řídilo dopadení a zastřelení Usámy bin Ládina. Jinak na té fotce najdeme jen Obamu, Bidena, Clintonovou a pár generálů.

Blinkenova aura je prý přirozená a daná jeho intelektem, vystupuje údajně velice lehce, jemně a přirozeně, což je ve městě jako Washington D.C. – napěchovaném nafouklými egy – spíš ojedinělé. Ve svých devíti letech, po rozvodu rodičů, se Blinken odstěhoval do Francie a francouzsky mluví jako rodilý mluvčí, což je další věc, která v americké politice není běžná či normální. Lze čekat, že Blinken bude zdůrazňovat atlantickou vazbu a vztahy s evropskými spojenci.

MACHÁČEK: Shrnutí Trumpových výsledků

Blinken pomáhal sjednat jadernou dohodu s Íránem. Trumpovi vyčítal, že ji vypověděl bez náhrady. V Izraeli se Trumpova rozhodnutí spíše lituje, ale Blinken obhajoval dohodu s Íránem s tím, že kdyby Írán vyrobil zbraň, byl by Izrael první na ráně. Vzhledem k tomu, že se Blinken narodil v roce 1962 v New Yorku židovským rodičům, však nelze čekat, že by Izrael u něj neměl zastání. Jeho nový, nevlastní otec Samuel Pisar se narodil v Polsku, přežil holokaust i pochod smrti, schovával se v lese, než jel kolem americký tank.

Blinken byl Bidenovým bezpečnostním poradcem v době, kdy byl Biden viceprezidentem, a později též náměstkem ministryně zahraničí Clintonové.

….

Editorial deníku The Wall Street Journal se zastavuje u toho, že Joe Biden ve svém projevu pravil, že „bychom si měli dát navzájem šanci“ a „odložit drsnou rétoriku“. Také řekl: „Přestaňme se dívat na naše oponenty jako na nepřátele. Jsou to také Američané.“

V kampani ale Biden říkal, že je Trump rasista a přímo zodpovědný za každou smrt v důsledku covidu-19. Teprve se uvidí, zda Biden dodrží slovo.

Deník konstatuje, že by Trump měl přiznat porážku a gratulovat svému oponentovi k vítězství. Je to dobré pro zemi, ale i pro jeho politické dědictví.

Co se týče Trumpova „autoritářského“ převzetí moci, deník připomíná, že historik Timothy Snyder prohlásil, že Trump podobně jako Hitler zorganizuje „zapálení amerického Reichstagu“ a zadusí politické svobody. Jeho oponenti se ho pokusili sesadit pomocí impeachmentu. Tyto elity ztratily po roce 2016 víru v americkou demokracii a její instituce. Celé čtyři roky levice odmítala akceptovat výsledek voleb jako legitimní. Demokratická strana dokonce nasadila FBI na Trumpovu kampaň a pokusila se mu znemožnit vládnutí. Elity Demokratické strany důvěřují demokracii, jen když dominují ony.

Americká veřejnost se zachovala mnohem rozumněji. V roce 2018 darovala demokratům Sněmovnu reprezentantů, aby omezila Trumpa. Nyní tato strana ovládla Bílý dům, ale voliči jí nevěnovali Senát a ztratila většinu ve Sněmovně reprezentantů. Voliči se asi zalekli například toho, že demokraté chtějí navýšit počet soudců Nejvyššího soudu a zakázat v Senátu tzv. filibuster.

Demokraté tyto volby tolik nevyhráli, jako je Trump prohrál. Lecčeho dosáhl, ekonomickému růstu, který se vrátil už za Obamy, dodal snížením daní a deregulací vítr do plachet. Trumpova potíž byla v tom, že do centra pozornosti vždy stavěl sám sebe, a ne svoje výsledky a program, čehož dobře využila druhá strana, která útočila hlavně na jeho osobnost a chaotické vládnutí.

Trumpa nikdo nepřekoná v jeho neúnavném vedení kampaně. Zaměřil se na americkou střední třídu, dlouho ignorovanou elitami na obou pobřežích. Jeho jádroví podporovatelé se mu odvděčili vášnivou podporou.

Jeho kampaň byla ale roztříštěná a neměla žádnou konzistentní message. Nerozebral jednoduše Bidenův program a jeho chování v první debatě všem jen připomnělo, proč ho nemají rádi.

Trump byl zvolen jako outsider, který naruší zaběhlé pořádky ve Washingtonu a poklid vládnoucích elit. To se mu podařilo, ale pro druhý termín Američané rozhodli, že charakter člověka se ve volbách počítá.

Joe Biden je na rozdíl od Baracka Obamy pragmatik a mnohem menší ideolog. Největší překážkou k překonání rozdělení země je ale progresivní levicové křídlo – či spíše levicové jádro v jeho vlastní straně.

Debata Jana Macháčka
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.