Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Bidenův tým jsou větší jestřábi než za Obamy

Joe Biden a Antony Blinken. foto: Jonathan ErnstReuters

Včerejší Monitor JM se věnoval nominantům zvoleného prezidenta Joea Bidena na post ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost. Nyní ke stejnému tématu ještě několik myšlenek z editorialu deníku The Wall Street Journal.
  13:50

Anthony Blinken i John Sullivan jsou přesvědčení levicoví internacionalisté, kteří pevně věří, že nejlépe se americké zájmy prosazují skrze multilaterální instituce. Oba věří v americký leadership, pokud je tedy prosazován skrze OSN, NATO a tradiční aliance. Fandí kontrole zbrojení a Sullivan kritizoval Trumpovo opuštění smlouvy o jaderných zbraních s Ruskem z roku 1987, přestože Rusko smlouvu flagrantně nedodržovalo, píše WSJ

Oba byli ale na víc jestřábí straně mnoha debat z Obamovy éry. Sullivan prosazoval prodej protitankových střel Ukrajině, s čímž nesouhlasil Obama, ale Trump nakonec ano. Blinken fandil americké invazi do Iráku roku 2002 a intervenci v Libyi. Blinken ostře kritizoval Obamovo fiasko v Sýrii, kdy bývalý prezident nechal použití chemických zbraní Asadovým režimem bez potrestání, i když předtím tvrdil, že je to nepřekročitelná červená linie. Blinken tehdy řekl: „Supervelmoci nesmějí blafovat.“

Bidenův tým bude vůči nepřátelům tvrdší než ten Obamův. Největší otázkou je Čína, kde toho Biden ani jeho experti moc neprozradili. To bude nejtěžší oříšek, jak dosáhnout toho, aby americká domácí politika jenom nezvedala ukazováček a nedělala nic, jako tomu bylo za Obamy.

Editorial nechce komentovat nominaci na post šéfa domácí bezpečnosti (Homeland Security), tedy Alejandra Mayorkase, a šéfky tajných služeb Avril Hainesové. Oba si ale určitě zaslouží víc než být označováni za „prvního Hispánce“, který povede toto ministerstvo, nebo „první ženu“, která povede tajné služby. Co se spíše zamyslet nad tím, co si tito lidé myslí? Mediální posedlost identitární politikou je neuvěřitelná.

Největším zklamáním podle deníku je jmenování Johna Kerryho klimatickým carem. Jako vyjednávač není Kerry moc schopný, což prokázala nepodařená dohoda s Íránem. Jeho status v kabinetu naznačuje, že o klimatu se bude vyjednávat zvlášť, místo aby se vyjednávalo v celém balíku zahraniční a bezpečnostní politiky, což by měl dělat ministr zahraničí.

Asi jde o diplomatické divadlo, které má ukonejšit klimatickou levici. Je to ale špatný signál, pokud Biden opravdu považuje klima za hlavní otázku národní bezpečnosti.

Těžba ropy a plynu z břidlic a navýšení americké produkce posílily americkou bezpečnost (i bezpečnost Západu) v mnoha směrech. Americká ekonomika už není rukojmím světového ropného trhu. Pokles cen ropy v důsledku americké produkce oslabil diktátory od Putina po Madura. Americký plyn navýšil americký export a ekonomický vliv. Pařížská klimatická dohoda znamená, že Čína nebude muset do roku 2030 dělat vůbec nic, zatímco USA budou muset radikálně snižovat emise.

Izraelský deník The Jerusalem Post cituje saúdskoarabského velvyslance u OSN, který tvrdí, že prezident Biden prý není „tak naivní“, aby znovu vstupoval do íránské nukleární dohody z roku 2015, když „celý svět pochopil, že ta dohoda je nepodařená“. 

V kampani Biden sliboval, že se k jaderné dohodě s Íránem (JCPOA) vrátí, ale v nedávném názorovém článku napsal přesně: „Zaprvé učiním neotřesitelný závazek, který Íránu zabrání získat jaderné zbraně. A zadruhé Íránu nabídnu kredibilní návrat k diplomacii.“

JCPOA byla kritizována Izraelem a arabskými státy v Perském zálivu s tím, že Írán získá zdroje k posilování vojenského a politického vlivu na Blízkém východě, především v Iráku, Sýrii, Libanonu a Jemenu, což se také stalo. Prezident Donald Trump v roce 2018 dohodu opustil, zatímco Francie, Německo a Británie ji dál podporují.

Saúdskoarabský diplomat nyní řekl, že „pokud bude nová dohoda a Saúdská Arábie bude přizvána k jednání, aby mohla poukázat na nedostatky JCPOA, je to v pořádku“. SA bude upozorňovat na vývoj íránských střely a raket a právě na íránskou podporu nejrůznějších rebelů v regionu.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.