Úplně mylné zpravodajství přinesl tentokrát deník Financial Times, člověk si říká, jestli se už nejedná o důsledek brexitu a jakýsi úpadek informovanosti. Podle FT summit odhalil propastné rozdíly v názoru na distribuci vakcín a státy se nebyly schopny dohodnout, jak rozdělit deset milionů vakcín „navíc“, které firma Pfizer dodá už ve druhém, a nikoli až ve čtvrtém čtvrtletí. Jde o deset milionů vakcín, které předsedkyně EK Ursula von der Leyenová tzv. našla (flexibilně dojednala?) po schůzce u kancléře Sebastiana Kurze ve Vídni, kde se minulý týden sešla skupina zemí kritizující různé tempo distribuce vakcín v celé Evropě. K Rakousku se minulý týden připojily Česká republika, Slovinsko, Chorvatsko, Bulharsko a Lotyšsko.
Podle FT vedl kancléř Kurz skupinu zemí, které se příliš spoléhaly na dodávky od firmy AstraZeneca. Rakouský požadavek byl podle FT odmítnut na základě požadavků Angely Merkelové a holandského premiéra Marka Rutteho. Rutte prý řekl, že Rakousko má vakcín dostatek a pomáhat se má pouze chudším zemím ve východní Evropě, jako jsou Bulharsko, Chorvatsko a Lotyšsko. Podle FT na summitu k žádné dohodě nedošlo a bude se jednat dál.
Úplně mylné informace má i tentokrát i server Eurointelligence.com. Ten zase popisuje údajnou frustraci Angely Merkelové z Kurzova návrhu a z toho, že se má distribuce stát hlavním tématem summitu. Podle našich zdrojů ale Merkelová spíše kritizovala kritiky Kurzova návrhu ze strany některých severských zemí v EU s tím, že deset milionů vakcín přece není tak obrovské téma, aby mělo být předmětem vleklé hádky.
Nejpřesnější a věcné informace o summitu má server Euractiv.cz, kde se věcně správně konstatuje, že summit skončil dohodou a v závěrech jednání je věta, že lídři potvrzují distribuční klíč dle počtu obyvatel jednotlivých států. Česko by si tak v následujících týdnech mohlo „polepšit“ o sto tisíc vakcín. O konkrétních přídělech budou dále jednat diplomaté členských států v Bruselu ve formátu Coreper. Spojenectví s Rakouskem se tedy Česku podle Euractiv.cz jednoznačně vyplatilo.
Plošný zákaz vývozu vakcín z EU summit neprojednával, ale to už se vědělo tak zhruba od pondělí či úterý.
Server Eurointelligence.com nicméně nabízí s nadhledem proporci celého problému. EU má 500 milionů obyvatel, jen pro první kolo očkování potřebuje jednu miliardu vakcín. Pokud se z továren v EU do Spojeného království vyvezlo deset milionů vakcín AstraZeneca (AZ), tak by plošný zákaz pochopitelně vůbec nic systémového z pohledu celé EU nevyřešil, nehledě na možná protiopatření ze strany Británie, která by mohla narušit výrobní řetězce firmy Pfizer. Krom toho vakcíny AZ, které se vyrábějí na území EU na export do Británie, nejsou podle Eurointelligence.com úplně tytéž vakcíny, které jsou schváleny EMA pro EU. Tak jednoduché to prostě není.
Zajímavá je otázka vakcín AZ. Dodávky této jednodušší, levnější a dobře skladovatelné vakcíny do EU váznou a nikdo netuší, kdy se naplno rozjedou. Někdo si myslí, že pokud je v Evropě – především v německém jazykovém prostoru – vakcína soustavně zpochybňována, tak se není čemu divit, že firma možná nakonec oplácí Evropě stejnou mincí.
Jiní už docela otevřeně považují praktiky firmy AZ za podezřelé a pochybné. Na summitu prý dokonce zazněly úvahy o tom, že firma možná prodala stejné vakcíny dvakrát. V Itálii už policie zasahovala v továrně firmy AZ. A zase: podle jedněch (britský tisk) šlo v tomto zásahu o naprostou blamáž a omyl, podle jiných o předzvěst tvrdšího postupu vůči firmě AZ v celé Evropě.
