Poněkud ve stínu toho – a možná záměrně – proběhl aktuální posun směrem k unii Běloruska s Ruskem, na který upozorňuje například server Eurointelligence.com.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin se včera na summitu v Moskvě dohodli na jízdním řádu ke „stále bližší unii“. Podle agentur se domluvili na 27 konkrétních plánech integrace, zatímco některé další oblasti vyžadují ještě další čas a práci.
Ruská agentura TASS hlásí, že je třeba doladit vlastně už pouze daňové otázky, běloruská agentura Belta říká, že zbývá dořešit otázky bezpečnostní a obranné.
Přitom právě případná bezpečnostní a obranná unie je otázkou největší důležitosti pro EU i NATO.
Putin i Lukašenko záměrně hovoří o červených liniích, aniž by je specifikovali. Nejvíce na ráně se může ocitnout 120 kilometrů široká oblast, která spojuje Polsko a Litvu, dvě členské země EU a NATO. Na jedné straně tohoto koridoru je ruská oblast okolo Kaliningradu, směrem na jihovýchod se nachází Bělorusko. Pokud by se Rusko a Bělorusko v příštích měsících spojily v oblasti obrany a bezpečnosti, posune se Rusko daleko blíž k EU a NATO a stane se významnějším evropským bezpečnostním hráčem. Rusko a Bělorusko chtějí uzavřít jednání v létě, pak má následovat formální ratifikace.
…
Americký prezident Joe Biden se na virtuálním klimatickém summitu rozhodl oslnit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a dosti překvapivě oznámil, že USA sníží do roku 2030 emise skleníkových plynů na polovinu úrovně roku 2005. Je to ambicióznější plán, než měl Barack Obama, který sliboval do roku 2030 snížit emise „jen“ o 32 procent.
Deník The Wall Street Journal (WSJ) připomíná kontext.
Čína v roce 2030 teprve začne emise snižovat. Do té doby bude stavět další a další uhelné elektrárny a pokračovat plnou parou v industrializaci. Emise v USA a v Evropě klesají od roku 2005 s tím, jak obnovitelné zdroje a plyn nahrazují postupně omezované zdroje uhelné.
WSJ připomíná, že Bidenův plán by znamenal totální proměnu amerického energetického systému. Zavřou všechny uhelné elektrárny a význam těch plynových totálně poklesne. Produkce větrných a solárních elektráren se bude muset zvýšit sedmkrát. Kdo má doma plynovou troubu, bude se jí muset vzdát. Zemědělci budou muset přejít na „klimatické, chytré“ zemědělství a lesnictví.
To všechno Biden hodlá zařídit bez legislativy – obejitím ústavy, exekutivními příkazy a regulatorními vyhláškami. Když otcové zakladatelé psali americkou ústavu, předpokládali, že Kongres bude aktivní a svoje pravomoci bude bránit.
Americké firmy budou nyní předvolávány jako branci na frontu progresivní klimatické války. Korporace Google, Apple a Microsoft už se pochopitelně uvědoměle přihlásily, že souhlasí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.