Proti návrhu podobného zákona ve státě Texas zase protestují firmy American Airlines a Dell. Mitch McConnell, republikánský lídr v Senátu, vyzval korporace, aby se „do politiky nepletly“, a senátor Marco Rubio je označil za „uvědomělé (woke) korporátní pokrytce“.
Podle autora je to překvapivé. Po dlouhé dekády byl americký byznys na straně republikánů, nízkých daní a omezené regulace.
Autor v textu složitě rozebírá, jak uvažují korporace a jak se mění věková základna spotřebitelů a lidí, kteří nejvíce utrácejí, jak se korporace bojí reakce zaměstnanců, kteří se obávají rasismu apod.
Vezměme to tedy odzadu. Asi to není tak, že se republikáni vzdalují korporacím, ale korporace se vzdalují republikánům. Republikáni spíše stojí tam, kde už stáli předtím a dávno.
O co tedy firmám vlastně jde? Jsou proti zákonu kvůli tomu, že jsou o tom přesvědčeny, nebo proto, že vycházejí vstříc názoru většiny spotřebitelů? Nebo proto, že se bojí zaměstnanců? Nebo proto, že se chtějí zavděčit vládnoucí pokrokové mašinérii, protože „rozumný člověk (firma)“ má být prostě na straně toho, kdo vyhrává či zrovna vládne?
Řekněme, že je to od všeho trochu. Zajímavé ale je, že o žádnou „restrikci voleb“ nejde. To, že je k volbám třeba identifikační doklad, není přece žádná restrikce ani omezování, ale elementární civilizační, kulturní a správní pořádek. Volby jsou sice svoboda a nárok (jak zdůrazňuje levice), ale také úřední akt, v němž musí být přece nějaký řád. Stát Georgia navíc schvaluje věc, která je třeba normální ve státě Delaware, kde je registrován prezident Joe Biden. Neschválilo se nic ideologického nebo rasistického, ale obyčejná normalita. Mezi další „restrikce“ patří zákaz hlasování přes mobilní telefon a pak se omezuje počet dnů pro absenční hlasování. Zdá se, že si levice plete volby s volnou zábavou a pouličním večírkem.
Mimochodem: tzv. ID je v USA třeba k řízení auta, k nástupu do letadla, k jednání v bance apod. Ale k volbám ne? To je rasismus?
Není pravda, že odcizení republikánů a korporací začalo před měsícem. Do určité míry šlo o reakci na Trumpa a jeho styl a osobnost, která trvá dlouho. V časopise Time vyšla dnes už slavná reportáž o tom, jak se šéfové velkých technologických firem zúčastňovali už více než před rokem schůzek s aktivisty na téma, jak odstavit Trumpa a tzv. fortifikovat neboli opevnit volby.
A po volbách jsme viděli, jak se velké technologické firmy pustily na zakázku vítězné strany do cenzury nesprávných názorů a vymazávání účtů politických oponentů. Ano, dejme tomu, že se to týkalo Trumpa a jeho příznivců, ale dnes už jde o útok na republikány jako takové.
Příznačné je, že autor článku nechápe, jak mohou být republikáni tak strašně nepraktičtí a nepragmatičtí. Firmy se přece také chovají pragmaticky a vycházejí z faktů, jako jsou převažující politické názory mileniálů a nastupující generace nebo věková struktura spotřebitelů a zákazníků.
Spíše je ale třeba ocenit, že republikání stojí za tím, co považují za správné. Na požadavku volit s identifikačním průkazem zkrátka není nic rasistického, i kdyby to někdo lidem vtloukal do hlavy tisíckrát a i kdyby tzv. čert na koze jezdil. Ani tisíckrát opakovaná lež a prolhaná propaganda se pravdou nikdy nestane.
A co se pragmatismu týče, Ameriku nedělají jen bohaté korporace, ale i malé firmy a menší podnikatelé.
Podobných článků vychází nyní celá série. Vypadá to na koordinovanou akci. Na serveru Bloombergu je zase text Tylera Cowena, který se jmenuje Republikáni budou litovat rozpadu svých vztahů s velkým byznysem. Třeba budou litovat, ale alespoň jim zbude nějaká sebeúcta.
Deník The New York Times zase nedávno přišel se seznamem korporací, jež se k protestům proti údajným volebním restrikcím ve státě Georgia ještě nepřipojily. Nápověda je jasná: pište těmto firmám, akcionářům, manažerům, vytvořte nátlak, ukažte na ně prstem. To v našich zeměpisných šířkách známe. Fanatismus, udavačství a svazáctví ve jménu pokroku a lepších zítřků. Potíž je v tom, že Američané to nezažili, takže si to budou muset teprve prožít.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
