Listopadový schodek rozpočtu je nejvyšší od roku 2014. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu v říjnu klesl o 1,4 miliardy korun, loni byl touto dobou přebytkový |
Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v loňských prvních měsících získal rozpočet z Evropské unie mimořádně 21 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013. Dalším důvodem vyššího schodku je podle MF nárůst výdajů na projekty spolufinancované z EU fondů o deset miliard korun.
Schodek státního rozpočtu letos v listopadu po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů byl podle ministerstva 35,8 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek schodek 17,3 miliardy korun.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu stouply meziročně o 101,8 miliardy na 1,352 bilionu korun. Celkové výdaje stouply o 118,8 miliardy na 1,390 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 68,9 miliardy na 1,178 bilionu korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 33,4 miliardy na 678 miliard korun.
(Ne)plnění plánovaných příjmů, které prakticky nemá obdoby, hodnotí analytik
„Listopadové plnění státní kasy nedopadlo právě příznivě. Jde o nejhorší výsledek od roku 2014 a poměrně dramatické meziměsíční zvýšení schodku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Upozornil, že v rámci rozpočtu významně zaostává výběr daní. „Konkrétně zde proporčně k 11 měsícům roku schází více než 36 miliard korun, přičemž největší výpadek nastal u daní z příjmů právnických osob, kde chybí zhruba 15 miliard korun. Aktuální míra (ne)plnění plánovaných příjmů prakticky nemá v posledních letech českého hospodaření obdoby,“ dodal.
Poslanci navrhli přesunout v rozpočtu 177 miliard, víc než při loňském druhém čtení |
I podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského na příjmové straně rozpočtu pokračuje trend posledních měsíců, kdy všechny hlavní daňové položky postupně prohlubují svůj deficit vůči plánovanému výběru. „Celkově tak vidíme nižší daňové příjmy, ale i nižší výdaje, než s čím počítá plán státního rozpočtu. O výsledku hospodaření v tomto roce tak rozhodnou investice v závěru roku, které pravděpodobně zopakují loňský skok na poslední chvíli. Celkově tak očekáváme, že letošní státní rozpočet skončí v lehce nižším deficitu, než s jakým počítal plán MF, tedy 40 miliard korun,“ uvedl.
Inkaso DPH ke konci listopadu meziročně stouplo o 3,9 procenta na 265,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát získal ke konci listopadu 144,4 miliardy korun, meziročně o 0,3 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob rozpočet získal 99 miliard korun, meziročně o 5,9 procenta více.
Nejvíce peněz z běžných výdajů se každoročně vynakládá na sociální dávky. Ke konci listopadu bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 550,8 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,2 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,8 procenta.
