Stát by měl podle odškodňovacího zákona platit podnikatelům plnou výši pevných nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zastavit. V případě omezení činnosti by to byla náhradu poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění a na údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje.
Konec nouzového stavu komplikuje příspěvek OSVČ. Vláda chystá novelu |
Vláda návrh odmítla, neboť považuje za vhodnější, pružnější a cílenější nynější pomoc podnikatelům formou desítky podpůrných programů. Současný systém podpory náhrad je udržitelnější, řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podotkla, že vláda uvolnila 200 miliard korun na přímou pomoc. Pomoc podle odškodňovacího zákona by podle ministryně nebyla spravedlivá a v mnoha případech ani účelná. Byla by navíc zneužitelná těmi, kdo by se účelově rozhodli během pandemie podnikat v oborech, které by byly zakázány nebo omezeny, uvedla Schillerová.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová namítla, že podpora podle odškodňovacího zákona by byla efektivnější a rychlejší. Připustila ale, že podmínky poskytování a výše náhrady by mohly být předmětem jednání. Podle šéfky TOP 09 jsou vládní programy pro kabinet výhodnější než systémová a zákonem vyřešená podpora, protože mu umožňují míru pomoci určovat a měnit její podmínky.
Covid drtí české živnostníky. V lednu přerušilo podnikání přes 25 tisíc OSVČ, nejvíce v historii |
Zamítnutí požadoval poslanec ANO Milan Feranec. Zákon označil za opoziční „vlajkovou loď“, která má děravé dno, nevypluje z přístavu a zablokuje ho. Poslanec ODS Vojtěch Munzar k tomu uvedl, že vláda místo jedné lodi spustila na vodu „lodičky, které se zmateně po tom přístavu pohybují“. Vládní programy podle poslance zapomněly s podporou na mnohé firmy a sektory, například na dodavatele restaurací.
