BUDAPEŠŤ Evropská centrální banka (ECB) varovala maďarskou vládu před chystanou změnou zákona o maďarské centrální bance. Budapešť se chystá změnit zákon tak, aby měla vláda kontrolu nad činností tamní centrální banky. To je podle ECB nepřípustné, ohrožuje to nezávislost centrální banky a je to v rozporu s konvergenční smlouvou. „Jak ECB důsledně uvádí v konvergenčních zprávách, každé takové ovlivňování by bylo v rozporu s článkem 130 (konvergenční) smlouvy, která od vlád členských zemí vyžaduje, aby respektovaly principy nezávislosti centrálních bank,“ vzkázala Maďarům ECB. Měnová autorita eurozóny zároveň uvedla, aby se vláda zdržela kritiky centrální banky, protože by to mohlo být posuzováno jako snaha ovlivnit její rozhodování.
Maďarská vláda kritizovala centrální banku za to, že na konci listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu.
Zvýšení úroků bylo pro analytiky naprosto překvapivé, většina jich počítala se zpřísněním měnové politiky až v průběhu příštího roku. Základní úrok je na 5,5 procenta, předtím jej banka půl roku držela na historickém minimu 5,25 procenta. Guvernér banky András Simor řekl, že sazby bylo nutné zvýšit kvůli vývoji inflace.
Vláda chce změnou zákona prosadit, aby měl parlamentní výbor kontrolu nad volbou čtyř nových členů bankovní rady. Pak by měla vláda také možnost ovlivnit rozhodování klíčového orgánu centrální banky. Volba členů rady je plánována na březen.
Analytici předpokládají, že noví členové rady budou naplňovat plán vlády a přiklánět se k takové měnové politice, která podpoří hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Spekuluje se také, že by mohl být zvýšen inflační cíl banky na 3,5 procenta z dosavadních tří procent. Tím by byl nastolen i důvod k prosazování uvolněnější měnové politiky. Pokles důvěry investorů je nyní pravděpodobně jednou z největších hrozeb, kterým teď čelí maďarská ekonomika, uvedl pro list The Wall Street Journal Simor. Upozornil také, že banka pravděpodobně bude pokračovat ve zpřísňování měnové politiky, i když jen v pozvolném. Nemusí to být ani v mnoha krocích.
„Maďarská ekonomika je pořád ještě citlivá na změny v náladě investorů,“ řekl Simor, který vede centrální banku od roku 2007 a nyní svádí boj s politiky. „Pokud se v posledních měsících rizikové hodnocení Maďarska změnilo, pak je to k horšímu,“ dodal. Zamýšlené změny v zákonech podle něj podkopávají důvěryhodnost měnové politiky. Vysoce zadlužené Maďarsko se stalo první zemí Evropské unie, která kvůli dopadům globální finanční krize požádala o zahraniční pomoc. Tu jí v roce 2008 poskytla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond.
