11. května 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Vybuchující tlakové lahve, kolabující síť a uhašený požár v Praze, který záhadně zase vzplanul. Rozhovor s šéfem hasičů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Antonín Šustr velel při obřím požáru v Hostivaři. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Antonín Šustr velel při obřím požáru v Hostivaři. | foto: HZS Praha

PRAHA Až do úterních 12:55 to byla standardní služba bez větších požárů. Pak však hasiči dostali hlášení o obřím černém kouři v Hostivaři, který byl vidět odevšad z Prahy. Mezi prvními k požáru velké skladové haly vyjel i velitel směny všech hasičů toho dne Antonín Šustr (50). Tehdy ještě netušil, že tam bude až do rána a že hasiči budou na místě zasahovat ještě o dva dny později. On sám musel dokonce během úterní noci do nemocnice.

Z pokrývače hasičským „šéfem“

I když je v jedné z nejvyšších funkcích HZS Praha, nedělá z toho žádnou vědu. Jak sám Antonín Šustr (50) říká, pochází z „divočiny“ - ze Žižkova. Vyučil se pokrývačem, po vojně, v květnu 1990, však nastoupil k pražským hasičům. Po šesti letech se náhodou dostal k výběrovému řízení a stal se velitelem družstva a působil na centrále či na stanici č. 3 v Holešovicích. Pak dostal nabídku dělat velitele čety na stanici č. 4 na Chodově. Nastoupil tam a zároveň před čtyřicítkou začal studovat vysokou školu. Před šesti lety se stal velícím důstojníkem celé směny A.

Antonín Šustr po požáru v Náplavní ulici.

Lidovky.cz: Newyorští hasiči přezdívají svým příslušníkům buď bílý, nebo černý oblak. Ti první při jejich směnách tak maximálně krotí oheň v popelnici, ti druzí se potýkají s nejhoršími požáry. Vy patříte teď očividně k těm druhým. Velel jste jak při tragickém požáru hotelu v Náplavní ulici, tak při obřím požáru v Hostivaři...
Je to padni komu padni. Minulý rok to bylo směna C, letos jsme to my, směna A. V roce 2008 zase na jedny z nejhorších požárů v pražské historii - Veletržní palác a o dva týdny později požár tržnice SAPA vyjíždělo „béčko“. Je to náhoda.

Lidovky.cz: Teď už vážně. Kdy jste se k požáru skladové haly v Hostivaři dostal?
Hned po hlášení operačního střediska jsme vyjeli s jednotkou z centrální stanice. Už tehdy tam jelo několik stanic, první tam byla jednotka ze Strašnic. Když jsme se my dostali na Kutnohorskou ulici, uviděl jsem ten černý kouř a bylo mi jasné, že jde o hodně velký oheň. Musím říct, že to byl v mé kariéře zatím největší požár, který jsem „dělal“.

Lidovky.cz: Jste velitel celé směny - tedy asi 200 hasičů -, takže samozřejmě tam, kam jedete, přebíráte velení. Co je prvním úkolem vás jako velitele zásahu?
Už když tam přijíždím, je tam většinou velitel čety. To jsou kluci, kteří tu práci dělají strašně dlouho a dokážou ten zásah dobře „rozjet“. Kdybych hned po příjezdu na místo tam „vpadnul“ a dělal nějaká velitelská rozhodnutí, to by byla vražedná záležitost. Nejprve je potřeba seznámit se s tím, jak to na místě vypadá, co je největší problém, co je největší riziko, co tam máte za lidi. A také zjistit, jakou strategii dosavadní velitel nasadil a jaké má úmysly. Každý máme totiž trochu jiný způsob velení. Až tohle všechno zjistíte, pak do toho teprve můžete jako velitel začít „vplouvat“.

Lidovky.cz: Byl to případ i úterního zásahu?
Ano. Asi po čtvrthodině už mi bylo jasné, že to bude požár s opravdu velkým rozsahem a to, co hořelo uvnitř, už nezachráníme. Tohle mi řekly zkušenosti z těch 28 let, co k požárům jezdím. Napověděl to oblak černorudých spalin, který se z toho valil. Věděl jsem, že tenhle požár bude i pro směnu B. (K hale se vraceli dokonce ještě i hasiči ze směny C ve čtvrtek - pozn. red.)

Lidovky.cz: Věděli jste vůbec, co uvnitř tak mohutně hoří?
Dostávali jsme kusé informace. Pokud byste hasil jen zvenku, nikdy nic neuhasíte. Takže i při tom riziku, o kterém dobře víme, se chlapi snažili natáhnout proudy (hadice - pozn. red.) dovnitř a tam hasit. Když jsme se však dozvěděli, že uvnitř může být v podstatě úplně všechno - od polyuretanových matrací přes skladiště čínských obchodníků až po výrobu zubařských křesel - tak jsem věděl, že brzy vstup kluků dovnitř zarazím. K tomu všemu byla ještě vedle truhlářská dílna. To je vždy problém. Ani ne tak kvůli pevnému materiálu, ale kvůli jemnému prachu, který se dostává do ovzduší a vzniká výbušná směs. Po prvním lehkém náznaku výbuchu jsem všem hasičům zakázal chodit dovnitř haly.

Lidovky.cz: Co následovalo?
Soustředili jsme se na hašení z výškové techniky.  Asi po čtvrt hodině následoval velký výbuch a po hale začala létat nějaká tlaková lahev. V tu chvíli jsem si řekl: zaplaťpánbu, že jsme v tu chvíli už vevnitř nebyli.

Na místě pomáhá i vrtulník.
Hasiči zásahují u požáru v pražské Hostivaři.

Lidovky.cz: Bylo to, že jste nemohli dovnitř, důvodem pro povolání policejního vrtulníku s tzv. bambi vakem, který umožňuje hasit? Jeho nasazení v Praze na hašení budovy by šlo spočítat na prstech jedné ruky...
Není to tak, že bych všechno vymyslel já. Je to vždy záležitost celého štábu, kde máme takový „brainstorming“. Jeden z četařů Felix Malec řekl, že by se sem vrtulník rozhodně hodil a já jsem jeho nápad schválil.

Lidovky.cz: Pomohl vám?
Ano. Ve středu jsem se bavil s kolegy od Letecké služby policie. Oni ze vzduchu tu situaci neviděli tak dobře, stejně jako já jsem ji ze země neviděl moc dobře. Mě osobně připadalo, že když nad tím barákem přeletěli a těch 800 litrů vody svrhli, že to bylo jako plivnutí do ohně. Ale hasiči, co byli na střeše, mi říkali, že jejich zásah má opravdu smysl. Voda se na střeše shromažďovala v různých prohlubních a když střecha začala prohořívat, tak natekla dovnitř a prostor ochladila. Asi dvakrát jsem dokonce viděl, že střecha prohořela, propadla se a kluci s vrtulníkem byli zrovna poblíž, bambi vakem dovnitř „flusli“ a uhasili to. Ušetřili nám tím spoustu práce. Ze strany pilotů a technika to byla taková neurochirugická hasičská práce.

Očima ředitele

Zásah byl velmi náročný kvůli členosti areálu, uskladněným látkám i počasí. Tonda Šustr měl všechno ale dobře zorganizované, fungující štáb. Zásah byl z mého pohledu velmi slušně vedený. Jen si nepamatuji, že by se zranil velitel zásahu, nebývá to úplně bežné. (úsměv) Šlo však o velmi rozsáhlý a složitý zásah. Zrovna teď píšu děkovné dopisy. Požár v Hostivaři nebyl jen o hasičích. Byla tam pražská policie, městská policie, Letecká služba policie, záchranná služba, Český červený kříž a další. A všem jim velel Antonín Šustr, nesl za ně zodpovědnost.

Roman Hlinovský, ředitel HZS Praha

Roman Hlinovský šéfuje pražským hasičům od roku 2015.

Lidovky.cz: Byl svátek, pomohlo vám, že lidé nebyli uvnitř objektu?
Stejně vždy musíte udělat průzkum. I tady se objevily informace, že by uvnitř mohl někdo být - konkrétně, že v nějakých kancelářích přespávají bezdomovci. Pak tu informaci vyvrátili a po chvíli se zase tvrdilo, že by tam mohli být. Chvíli se mluvilo i o tom, že by tam mohla být nějaká nelegální ubytovna. Zní to možná ošklivě, ale my moc lidem v těchto věcech nemůžeme věřit, často jsou informace nepravdivé. Proto je vždy nutné udělat průzkum. Hledali jsme lidi. Jenže pak se začala bortit konstrukce a riziko bylo příliš velké, proto jsem chlapy odtamtud „vytáhnul“.

Lidovky.cz: Šlo o požár, který byl vidět všude z Prahy i okolí. Kolik vašich známých či členů rodiny vám volalo, aby se dozvěděli, co se děje?
Rodina ví, že na ně nemám v takové chvíli čas. I moji známí jsou především hasiči. Psal mi ale třeba můj zástupce Jirka Čmakal, který si užívá s manželkou v zahraničí na dovolené, takovou polosmutnou - poloveselou SMS: „Jak vytáhnu paty, tak si chlapi užíváte.“Humor je pro nás v tomhle povolání takovým duševním ventilem, kterým upustíte páru.

Lidovky.cz: Novináři i lidé na sociálních sítích si pochvalovali skvělou komunikaci HZS Praha o požáru, přes Twitter a vystoupení v médiích jste dávali časté informace. Jak se vám spolupracovalo s mluvčím Martinem Kavkou?
Skvěle. Měli jsme různé tiskové mluvčí, někteří byli dobří, jiní lepší.  S Martinem Kavkou se dělá výborně, má pod palcem sociální sítě. Komunikace s médii může být pro velitele zpomalující, ale já samozřejmě chápu, že lidé mají právo na informace. Mají je dostávat a také je dostávají.

Lidovky.cz: On je zároveň i šéfem hasičským vyšetřovatelů. Neplete se vám někdy tak trochu pod nohy?
Doba pokročila a v dnešní době „vyšetřováci“ už jsou u požáru s námi a jsme jeden tým. Stojí nám za zadkama s těma svýma lopatkama a nejradši by tam hrabali, když to ještě hoří. (směje se) Třeba při tragickém požáru hotelu v Náplavní ulici nám pomáhali, je s nimi radost spolupracovat.

Lidovky.cz: Jedním z obrovských problémů, s kterými jste se v Hostivaři potýkali, byl nedostatek vody. Sice tady výjimečně byla hydrantová síť, ale ta nestíhala a začala kolabovat...
Jako hasič chcete mít všechno hned. Ale ono to nejde. Takže jsme hydrantovou síť po nějaké chvíli objevili, ale byl obrovský odběr a ona začala kolabovat. Později jsme pak cisterny posílali na různé typy hydrantových sítí v okolí. Pražské vodovody a kanalizace nám pomohly, navýšily tlak.

Lidovky.cz: Kromě všech vašich jednotek pražských profesionálních hasičů zasahovalo i pět jednotek podnikových a vystřídalo se 25 jednotek dobrovolných hasičů. Ty tam měly  velkoobjemové cisterny a leckdy i modernější techniku než vy. Byla to velká pomoc?
Nebyla to velká pomoc. Byla to rozhodující pomoc. Nebýt těch kluků a holek „dobráckejch“, tak to hoří kdoví dokdy. Bez nich bych při takovém požáru mohl já s kolegy vytáhnout karty, zahrát si a počkat až to všechno shoří. Pak bychom si vzali hrabičky a rozhrabali to. (směje se) Je pravda, že mají někdy lepší techniku, starostové městských částí hasiče chtějí a nelitují dát na ně peníze, na čemž není nic špatného. Peníze tam tečou a „dobráci“ si nakupují skvělou techniku. (Techniku a stanice HZS Praha financuje ministerstvo vnitra a hlavní město. Jako jediní v republice nedosáhnou na granty EU, proto i při největším počtu výjezdů v ČR mají mnohem starší techniku než ve většině krajů - pozn. red.).

Lidovky.cz: Takže dobrovolným jednotkám patří velký dík?
Kdyby mi tam dobrovolní hasiči nepřijeli s tou technikou, tak nevím, co bych dělal. Samozřejmě někdy spolupráce funguje lépe, jindy hůře, jde pořád jen o dobrovolné jednotky. Z ostatních krajů se nám smějí, že jsme na tom pořád velmi dobře, že máme kouzelnou harfičku, na které si u velkého požáru dokážeme nabrnkat kolik techniky chceme. Já s oblibou říkám, že harfička už moc nehraje, protože má jen dvě struny.V HZS Praha máme a stále používáme cisterny Tatra, které jsou starší, než jejich řidiči...

Hasiči při zásahu u požáru v pražské Hostivaři.

Lidovky.cz: Byl svátek a krásné počasí, nebyl problém dobrovolné hasiče rychle sehnat při téhle situaci?
To byl problém, s kterým se spíše potýkalo KOPIS (Krajské operační a informační středisko - pozn. red.). Já jako velitel zásahu jsem chtěl všechno, co by mi mohl KOPIS nabrnkat na harfičce. (směje se) A chtěl jsem to okamžitě. Operátoři dělali, co mohli a vymýšleli si pak neskutečné věci, podpora KOPIS byla naprosto úžasná. „Dobráci“ nám najížděli na místo průběžně a nebyl problém je tam dostat. V noci byl pak ale třeba problém s tím, že valná většina chlapů i ženskejch potřebovala odjet, protože měli jít ve středu do práce. Mně se je ale moc pouštět nechtělo.

Lidovky.cz: Proč?
Stala se nám okolo čtvrté ráno taková zvláštní věc. Měli jsme skoro všechno uhašené, zabalené automobilové žebříky, chystali jsme se na odjezd s většinou jednotek a nechávali jich tam jen pár na dohled. Pozorovali jsme uhašenou část haly. Stál jsem tam s kolegou Pavlem Červenkou, koukali na to místo, z kterého nestoupal žádný černý kouř. Prohodili jsme pár slov a to místo za tři minuty zase hořelo úplně celý. Oba jsme ostřílení „lišáci“ a tady jsme na to koukali a říkali si, že to není možný. To místo hořelo, jako by ho předtím patnáct hodin nehasil.

Lidovky.cz: Několik hodin předtím jste si udělal ještě „výlet“ do nemocnice. Co se stalo?
Odpoledne jsem někde špatně šlápnul na nataženou hadici a udělal si něco s kolenem. Ze začátku to ani moc nebolelo, měl jsem v těle adrenalin. Postupně se to ale zhoršovalo, tak mi poradili kluci od záchranky, ať s tím zajedu do nemocnice. Tam mi z kolene vytáhli „vodu“, zabandážovali to a já se zase do Hostivaře vrátil. Bohužel mě to bolelo i ve čtvrtek, budu s tím muset něco dělat.

Antonín Šustr (uprostřed) při požáru v Hostivaři.

Antonín Šustr (uprostřed) při požáru v Hostivaři.

Lidovky.cz: Jak pro vás tenhle největší požár kariéry skončil?
Až ve středu ráno, po nějakých šestnácti hodinách, předáním na místě veliteli čety už v podstatě jen na dohlídku. A u nás na centrále předáním informací veliteli směny B Pepovi Křenovi. Pak jsem se sebral a odjel v klidu omdlít domů.

Lidovky.cz: A tam spal a spal?
Úplně to tak nebylo. Určitě to znáte, když jste přetažený, tak nemůžete usnout. Všechno se vám honí v hlavě, zda jste na něco nezapomněl či jste něco nemohl udělat lépe.

  • 0Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz