Poté, co do českých kin konečně nastoupil Prorok, který mezi gangsterky přinesl čerstvou krev, Prima jako na zavolanou nasazuje film Dějiny násilí, jenž v daném žánru před několika lety rovněž našel nepopsané stránky. Udělal to však tak nenápadně, že si toho možná povšimli jen fanoušci idiosynkratického režiséra Davida Cronenberga. Ten na plátno už nějakých pětatřicet let přenáší svou fascinaci proměnami fyzickými (viz jeho slavný horor Moucha) i psychickými (Pavouk) a zneklidnění nad rolí médií ve světě (Videodrom, eXistenZ). Dějiny násilí se v kontextu jeho díla možná jeví jako film konvenční – ale zdání klame. Klame ostatně, už co se týče hlavního hrdiny. Tom Stall (vynikající Viggo Mortensen) je milující manžel, dobrý táta a chápající šéf, prostě ideál chlapa z městečka kdesi na americkém Středozápadě. Když však v sebeobraně až příliš zručně zlikviduje dva útočníky, vzbudí to pozornost – a taky podezření, že by mohlo jít o někdejšího gangstera z velkého města... Cronenberg staví v úsporné stopáži před diváka okamžitě rozpoznatelné výjevy ze tří žánrů: americké telenovely, dramatu o rodině vystavené nečekanému tlaku a právě gangsterky. Jenže zpoza každého takového povědomého obrazu vylézají jako ploštice zpod kamene zneklidňující významy, jež se spojují v neodbytné otázky. Je násilí dědičné? Jaké jsou vazby mezi sexem a násilím? Kolik z násilí v nás lze společensky ospravedlnit? Cronenberg neodpovídá, jen staví závratně komplexní strukturu významů, kterou divák hned tak z hlavy nedostane. Vojtěch Rynda
David Cronenberg: Dějiny násilí 5. 12., Prima, 23.20
