Bývalého mluvčího České biskupské konference volilo pět ze sedmi členů rady ústavu. „Považuji za úspěch, že byl nový ředitel zvolen na první pokus.
To, že se pro něj vyjádřilo hned pět radních, je dobrým znamením,“ řekl jeden z členů rady Patrik Benda.
Radní se nakonec rozhodovali právě mezi Hermanem a bývalou náměstkyní ministra vnitra Lenkou Ptáčkovou Melicharovou. „Byla to velká diskuse. Jeho vnitřní motivace ale byla silnější. On má s komunismem i nacismem zkušenosti, a to zvlášť jeho rodina. Zde byl etický rozměr větší,“ dodal Benda.
Radní jsou přesvědčeni, že u Hermana navíc nehrozí stejné faux pas jako u jeho předchůdce Jiřího Pernese. Tedy že po jmenování ředitelem začnou na povrch vyplouvat kontroverzní zjištění. Když se Pernes ujal v únoru úřadu, vyšlo najevo, že radě zatajil své studium na Večerní univerzitě marxismuleninismu. Později se objevily pochybnosti i o jeho některých odborných pracích.
„Podobných zjištění se u pana Hermana skutečně neobáváme. Vše, co mohl, na sebe totiž vykydal předem. Například to, že jako duchovní musel za komunismu podepsat souhlas se státním zřízením,“ vysvětlil Patrik Benda.
Sedmačtyřicetiletého Daniela Hermana čeká nelehká práce. Musí hlavně uklidnit rozbouřenou situaci v ústavu. „To je moje priorita. Nechci zatím dělat žádné personální změny, chci se se zaměstnanci nejprve seznámit,“ řekl nový ředitel. Ten chce navíc pokračovat také v digitalizaci archiválií.
Pokračování na straně 4 Totalitu bude zkoumat kněz
Švejnarův mluvčí Daniel Herman se řízení Ústavu pro studium totalitních režimů ujme už v pondělí
Dokončení ze strany 1
Kromě rozbrojů uvnitř ÚSTR se nový ředitel bude muset vypořádat také s faktem, že tato instituce dostane od státu o sedmnáct milionů korun méně. Tedy „jen“ 146 milionů korun. Daniel Herman proto bude chtít najít rezervy, které Ústav podle jeho slov musí mít.
V jednom má ale Herman jasno. Z Ústavu pro studium totalitních režimů se nestane instituce, která by byla určena jen pro vědce. Naopak má i v budoucnu pokračovat ve zveřejňování dokumentů a archiválií. „Pokračovat bude i digitalizace. Ta je jedním z prostředků, jak se veřejnost může vyrovnat se svou minulostí,“ řekl nový ředitel, který je stále šéfem kanceláře bývalého kandidáta na prezidenta Jana Švejnara. „Pracovní poměr u něj okamžitě ukončím. Celou dobu jsem měl jeho velkou podporu,“ dodal.
Nervózní uchazeči Včerejší výběr nového šéfa ÚSTR začal v devět hodin ráno. Každý z devíti uchazečů strávil před členy rady půl hodiny. „Nejprve měli deset minut na své představení. Poté jsme kladli dotazy,“ popsal průběh radní Patrik Benda.
Někoho zajímalo například to, jaké mají uchazeči výzkumně-badatelské zkušenosti, probírali se i ekonomické záležitosti a dotazy padaly i v souvislosti s jejich minulostí. Poté následovala diskuse za zavřenými dveřmi. Po dvou hodinách ale bylo jméno nového ředitele na světě. I když se dají všichni uchazeči považovat za zkušené, nevyhnula se jim nervozita. „Ta byla znát i u takzvaných zkušených harcovníků,“ prozradil Benda.
Hádka o agenty Je to jen pár týdnů, co řešil ÚSTR velký problém. Na svém webu totiž zveřejnil jména agentů Vojenského zpravodajství. Problém byl, že mezi nimi byli i agenti a důstojníci, kteří působili v novodobé tajné službě až do roku 2006. Údaje ústavu ale dalo samotné Vojenské zpravodajství. To tvrdí, že nemělo na výběr, protože jim to nakazuje zákon.
„Z právního hlediska byla chyba na straně ÚSTR, ale domnívám se, že obě organizace spolu měly komunikovat a domluvit se jasně, které informace zveřejní, a které ne,“ myslí si ale bývalý náčelník Vojenského zpravodajství Andor Šándor.
DANIEL HERMAN (47)
* Studia na českobudějovické pedagogické fakultě z ideových důvodů nedokončil.
* Absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu UK. V roce 1989 byl vysvěcen na kněze.
* V roce 1990 se stal sekretářem tehdejšího českobudějovického biskupa Miloslava Vlka, s nímž pak odešel na arcibiskupství do Prahy.
* V letech 1996 až 2005 byl tiskovým mluvčím České biskupské konference.
* Působil i na Policejním prezidiu a na ministerstvu kultury.
* Od roku 2008 je mluvčím kanceláře Jana Švejnara.
Před několika lety požádal o laicizaci a odešel z církve.
