ČEZ odstartoval soutěž na dostavbu dvou nových bloků v Temelíně v srpnu 2009. Po více než dvou letech je jasné, že trojice běžců na pomyslné trati neběží vedle sebe. Viditelně zaostává francouzská Areva, a to hned z několika důvodů. Nejméně za ni lobbují politici a její první dva projekty jsou doslova odstrašující případy.
V tuto chvíli již měl vyrábět proud první reaktor typu EPR od Arevy ve finském Olkiluotu. Jenže výstavba se protáhla o tři roky a prodražila na dvojnásobek. Stejný příběh se opakuje také ve francouzském Flamanville. Nemluvě o tom, že výkon reaktoru EPR je pro zemi střední velikosti až příliš vysoký a vyžádal by si dodatečné investice do české přenosové soustavy i do záložních zdrojů energie.
Od Američanů, či od Rusů?
Vyřazovací metodou se dostáváme k závěru, že skutečný boj se odehraje mezi americkým Westinghousem a česko-ruským konsorciem vedeným plzeňskou Škodou JS. Westinghouse i ruské firmy staví své první reaktory v souladu s časovým harmonogramem i s finančním rozpočtem. Z náznaků lze odvodit, že dva bloky v Temelíně by tyto společnosti byly schopny postavit za nějakých 160 až 180 miliard korun (v dnešních cenách).
Každopádně se můžeme těšit na napínavý závěr závodu. Mírným favoritem se zdá být Westinghouse. Dokonce i zdroje z nitra společnosti ČEZ uznávají, že po technologické stránce je jeho řešení nejzdařilejší.
ČTĚTE TAKÉ: |
Očekává se, že Američané nabídnou solidní řešení za zajímavou cenu. Když k tomu přičteme šikovné lobbování z nejvyšších míst americké administrativy, označovat podnik Westinghouse za favorita tendru je zcela namístě. Česko-ruské konsorcium má v rukou jiný trumf. A tím je zájem pustit české dodavatele přímo k srdci jaderné elektrárny - k reaktoru. Není proto divu, že místní jaderný průmysl preferuje ruskou technologii. Pokud by stát jako majoritní akcionář ČEZ hleděl pouze na příspěvek k zaměstnanosti a růstu domácí ekonomiky, musel by zvolit ruský reaktor MIR.
Anketa
Komu by měli Češi nabídnout dostavbu Temelína?
Po pravdě řečeno, česká ani unijní legislativa neumožňuje při veřejných zakázkách diktovat podíl místních dodavatelů. Vláda pouze může vytvořit tlak na uchazeče o temelínskou zakázku, aby dali českým firmám co možná největší prostor. Jak dokládají zprávy z minulých týdnů, tato strategie zatím vychází.
Čeští dodavatelé nicméně mohou být spokojeni, že do soutěže nebyly vpuštěny varné reaktory, jež nabízí například americko-japonské konsorcium GE-Hitachi. To s přehledem vyhrálo nedávný tendr v Litvě a vysoké šance má i v Polsku. Nabídnout umí velmi atraktivní cenu, ale český jaderný průmysl by si pravděpodobně ani neškrtl. Historicky je totiž zvyklý na tlakovodní reaktory.
Na závěr lze poukázat na anketu zpravodajského serveru Lidovky.cz. Dvě třetiny lidí přejí vítězství v temelínském tendru Američanům a jedna čtvrtina Rusům. Pro francouzského dodavatele hlasovalo pouhých sedm procent lidí. Zajímavé na těchto hodnotách je to, že poměr sil mezi uchazeči zhruba odpovídá tomu, co při neformálních rozhovorech naznačují „insideři“ ze skupiny ČEZ a státní správy.
