Tragické události na americkém konzulátu v libyjském Benghází a aféra kolem posílání citlivých vládních e-mailů na soukromou schránku nepřestávají stíhat demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. Přinejmenším se o to tým stojící za prostořekým magnátem Donaldem Trumpem snaží, seč může. A zdaleka nejen on.
Teď se však zdá, že tábor republikánského kandidáta má proti jediné zbývající rivalce v boji o Bílý dům k dispozici novou munici. Ve světle útoků v kalifornském San Bernardinu a floridském Orlandu dost možná ničivější než jakoukoliv předtím.
Voda na Trumpův mlýn
„Víc než kterýkoliv jiný prezidentský kandidát v moderní historii je Hillary Clintonová spjata s brutálními teokratickými a islamistickými režimy. Jak jsme se teď dozvěděli, přijala peníze od společnosti napojené na ISIS,“ nechal se slyšet zkraje týdne Trumpův poradce Stephen Miller.
‚Amerika je zase o něco úžasnější.‘ Hillary plní sny - ale co její špatná pověst? |
Pouhé dva dny poté, co bývalá šéfka americké diplomacie získala minulou středu oficiálně stranickou nominaci, nejprve zveřejnil server WikiLeaks na 20 tisíc e-mailů partajních špiček. Vyplývá z nich, že se snažily stranického soka Clintonové Bernieho Sanderse zdiskreditovat. Tentýž den ovšem také britský levicový politický server The Canary přišel s dalším třaskavým materiálem, který posléze sdílel server WikiLeaks na sociálních sítích.
Přinejmenším pozoruhodný je však fakt, že šéfredaktorkou zmíněného webu The Canary je novinářka Kerry-Anne Mendozová. Ta v minulosti pracovala i pro Kremlem financovanou britskou mutaci kanálu RT.
  |
S odkazem na červnovou zprávu francouzského deníku Le Monde tento tandem upozorňuje, že přední světová společnost na výrobu stavebních materiálů, francouzský gigant Lafarge, vyplácel peníze islamistům v Sýrii. Firma prý platila Islámskému státu, aby mohla působit na území ovládaném radikály. Informace, která za hranicemi země galského kohouta snadno zapadla, však v jejich podání dostala novou dimenzi: stavařský gigant je totiž zároveň pravidelným dárcem nadaci Clintonových.
V loňském roce byla společnost uvedena mezi donory neziskové organizace někdejšího prezidentského páru Clinton Foundation, kteří darovali částku do výše až 100 tisíc dolarů. Je rovněž uvedena mezi dárci i v prvním čtvrtletí letošního roku.
Kandidát Trump: |
Navíc podle interní korespondence firmy, již zveřejnil už v únoru jistý syrský opoziční list a kterou je možné dohledat v databázi WikiLeaks, tato francouzská společnost od islamistů také kupovala ropu. Podle syrských zdrojů o všem vědělo i její vedení v Paříži, když poslalo vlastního člověka, aby získal od islamistů potvrzení dovolující průchod přes kontrolní stanoviště a prodej zboží.
Jenže tím vír třaskavých spekulací kolem Clintonové, jehož bleskově využil Trump, nekončí. Vzbuzuje přitom nejeden otazník, kdo a proč má teoreticky na publikaci těchto informací zájem.
Clintonová ve vedení?
Sama Clintonová nedlouho po zveřejnění e-mailů demokratického vedení obvinila z jejich krádeže ruské hackery v režii Kremlu. Moskva celou věc rezolutně odmítla. Důvodů ke zdiskreditování demokratické kandidátky by nicméně Rusko mělo teoreticky hned několik. Počínaje tím, jak vlažný vztah k NATO chová její rival Trump, až po několik osobních pohnutek samotného šéfa Kremlu. Clintonová na konto Vladimira Putina ostrými slovy nešetřila už jako senátorka a ani později jako ministryně zahraničí, když ho mimo jiné obvinila ze zmanipulování voleb v roce 2011. Po anexi Krymu ho pak přirovnala k Hitlerovi.
Vřelý vztah ke Clintonové však nechová ani sám zakladatel WikiLeaks Julian Assange. Ten se před možným vydáním do Švédska a následně do USA začal skrývat na ekvádorské ambasádě v Londýně právě v době, kdy byla šéfkou diplomacie.
Mimořádně kontroverzním tvrzením pak dotahuje britský web, když připomíná i dřívější zprávu konzervativního magazínu The American Spectator, jenž už v listopadu 1996 citoval zdroje tvrdící, že Hillary Clintonová – toho času první dáma USA – mezi roky 1990 až 1992 působila v samotném představenstvu francouzského gigantu Lafarge. Předcházelo tomu nicméně prý ještě jedno její angažmá v této společnosti v podobě poskytování právních služeb v druhé polovině 80. let. To přitom dává web do spojitosti s údajným zajištěním zbrojních dodávek iráckému režimu Saddáma Husajna ze strany CIA. Rámcově v době, kdy Irák vedl válku s Íránem, jehož se po revoluci roku 1979 zmocnili fundamentalisté.
