Callaghan, který vedl labouristickou vládu v letech 1976 až 1979, si vyžádal vyhodnocení britské obranyschopnosti poté, co si přečetl zprávu vedení rozvědky o eventualitě sovětského útoku. „Předpokládám, že někdo přemýšlel, jak bychom se mohli bránit,“ napsal na okraj zprávy. Generální štáb pak pro něho vypracoval další materiál, ze kterého vyplývalo, že Británie není schopna na případný útok adekvátně odpovědět. „Někdo si zaslouží vyhazov“ „V případě jaderného útoku balistickými raketami nebudeme schopni se bránit, pomine-li se nepřímé odstrašení našimi jadernými silami. I kdybychom byli varováni předem, je málo pravděpodobné, že by britská obrana byla schopna zabránit ztrátám velké části sil NATO ve Velké Británii,“ uvádí se v materiálu.
Británie měla tehdy podle zprávy méně než 100 bojových letadel proti asi 200 na sovětské straně. Ministerský předseda byl znepokojen také nedostatečným počtem britských minolovek a neschopností země jejich stav rychle doplnit.
Callaghan pak jednal o situaci s ministrem obrany Frederickem Mulleym a řekl, že ze zprávy vyvozuje, že „jeden nebo dva lidé by měli být vypoklonkováni“.
Ministr později poslal premiérovi souhrnnou zprávu, ve které zdůraznil, že se Británie nemusí bát, protože její členství v NATO, kde se útok proti jednomu členu bere jako útok na všechny, dostatečně odstrašuje.
