Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Tisíce lidí v ulicích každý týden? Podle experta jen dočasné vzedmutí občanského uvědomění

Česko

  5:00
PRAHA - Za poslední dva týdny proběhla v Česku již třetí několikatisícová demonstrace. Jakou motivaci mají lidé, kteří po večerech ve velkém míří vyjádřit svůj názor na náměstí? Podle odborníků oslovených serverem Lidovky.cz se spojila dlouhodobá frustrace s kauzami, jako bylo dosazení komunisty Zdeňka Ondráčka do čela výboru pro GIBS či kontroverzním projevem Miloše Zemana útočícím na novináře. Pokud se ale z akcí nezrodí organizovaná politická síla, nemusí mít podle nich vlna demonstrací trvat dlouho.

Demonstrace za odvolání Zdeňka Ondráčka v Praze.. foto:  Michal Šula, MAFRA

Jedna masová demonstrace na začátku března se stavěla proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS, druhá proti útokům na média a zpochybňování práce novinářů, třetí za zachování ústavních hodnot.

Co motivovalo lidi, aby se zúčastnili tří velkých akcí uspořádanými občanskými aktivisty? Server Lidovky.cz oslovil odborníky z řad politologů a sociologů, aby „rozklíčovali“, co stojí v pozadí demonstrací. Jde o kombinaci dlouhodobé frustrace a posledních kauz, shodli se.

‚Televizi nedáme‘. V Praze se demonstrovalo i na Hradčanském náměstí. Hrad byl ale zavřen

Jsou to především hlavní představitelé politické scény, kteří prý vadí určité skupině obyvatel. Zejména prezident Miloš Zeman, premiér v demisi Andrej Babiš a šéf sněmovní strany SPD v roli místopředsedy sněmovny Tomio Okamura.

„Výsledky parlamentních a následně prezidentských voleb zkrátka vnesly do veřejného prostoru určitou – a dodejme, že do značné míry pochopitelnou – nervozitu části populace z pokračování a dost možná i prohlubování jistých negativních trendů na české politické scéně a ze zhoršujícího se klimatu ve společnosti,“ sdělil Daniel Kunštát, vedoucí  katedry politologie a mezinárodních vztahů Cevro Institutu.

„Jde o to, že vítězové těchto voleb, Andrej Babiš a Miloš Zeman, v očích mnohých občanů, ale i ve valné části kulturní a intelektuální elity, (přinejmenším) symbolizují legitimizaci nositelů dosti temných společenských názorových proudů, které Masaryk kdysi právem označoval za ‚patologickou sedlinu‘ i takových způsobů politiky, které jsou antitezí demokratické transformace po roce 1989, a které odkazují spíše k jakési pseudoautoritářské, vskutku postkomunistické formě vlády,“ vysvětlil dále s tím že předmětem kritiky je zejména neúcta k ústavnímu pořádku a principům právního státu obecně, zpochybňování či dokonce odmítání ‚prozápadního konsensu‘ české politiky.

Zmínil i „brutální stigmatizací názorových oponentů či útoky na svobodná média“.

Strach o demokracii

Politolog Josef Mlejnek z Karlovy univerzity hovoří o současném premiérovi v demisi jako o důvodu hněvu ve společnosti. „Části společnosti dlouhodobě vadí Andrej Babiš, jeho technokratický, a tedy potenciálně autoritářský styl. Plus kauzy jako Čapí hnízdo. Po volbách se k tomu přidala hrozba vlády ANO opřené o komunisty a Okamuru, přičemž tato koalice prosadila na citlivá místa v parlamentu hodně problematické osoby. Miloš Zeman byl znovuzvolen a působí jako vrcholná záštita výše uvedené koalice, útočí verbálně na své oponenty, na novináře. To samozřejmě v součtu vyvolává velké napětí, proto část společnosti protestuje a demonstruje,“ uvedl v odpovědi na dotazy politolog Mlejnek.

Má za to, že jde o výraz obav o demokracii, o samotný charakter polistopadového vývoje, ale i frustraci a bezmoc. „Neboť v celém elektorátu nyní převažují příznivci těch stran a politiků, proti nimž se demonstruje,“ sdělil Mlejnek. 

„Myslím, že se spojily dlouhodobé záležitosti s krátkodobými roznětkami, kdy kauzy jako Ondráček vyvolají rozhořčení, které je ale vlastně neseno tou dlouhodobou frustrací. K nějaké historické etapě bych to zatím nepřirovnával, uvidíme, jak se to vyvine dál. Z nedávné doby bych to přirovnal k odporu, který u části společnosti vyvolala opoziční smlouva,“ dodal ve své myšlence. 

Z demonstrace za podporu ústavních hodnot na FAMU.
Na demonstraci za zachování svobody slova se na Václavském náměstí v Praze...

Podle Martina Buchtíka, který působí v agentuře Median v týmu sociálně-politických výzkumů, ovšem lze předvídat určitý vývoj v chování demonstrujících. Podle něj jde totiž o krátkodobé vzedmutí občanského aktivismu. 

„My v České republice máme spíše negativní postoj k demonstracím, část společnosti to připomíná májové průvody s mávátky, k čemuž se nikdo nechce vracet. Má to takovou zprofanovanou pachuť, takže demonstrace asi nebudou nijak sílit. Je možné, že se objeví kontrademonstrace, ale nemyslím si, že půjde o dlouhodobý jev. Ani v minulosti se tak nedělo,“ sdělil a odkázal se na poslední studentské protesty. Ty podle něj byly jasně tematické a časově ohraničené – jedna demonstrace byla proti zavedení školného, druhá se týkala státních maturit.

Motiv nedávných demonstrací je podle něj jasně deklarovaný. „Jde o nespokojenost se současnou politickou situací v části společnosti. Zajímavé je už to, že tato emotivní situace je v Česku už od parlamentních voleb a pokračuje i po prezidentské volbě. Je na místě zmínit i částí společnosti kontroverzně vnímaný inaugurační projev Miloše Zemana,“ uvedl Buchtík.

Studenti z více než 300 škol stávkovali proti Zemanovi, Babišovi a na obranu ústavních hodnot

Vliv slov Miloše Zemana pronášených ve Vladislavském sálu by ale nepřeceňoval. „Samozřejmě jde o eskalátor situace, ale zároveň si nemyslím, že by to bylo tak zásadní. Zvlášť v České republice na oficiální či formální projevy veřejnost neklade moc důraz. Spíš jde o celkovou nespokojenost části české populace, přičemž jiná část společnosti je se stávající situací spokojena. Vidíme to i na tom, že se demonstruje proti vítězi parlamentních a prezidentských voleb. Nelze tedy hovořit o novém roce 1989, či něco takového. To neplatí,“ vysvětlil své tvrzení.

Slovenský vliv: zanedbatelný, či výrazný?

Ani výbušná situace na Slovensku související s vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka podle něj nemá s protesty v Česku mnoho společného, třebaže sousední země zažila nedávno největší protest od roku 1898. „Přímou souvislost bych v tom nehledal, ale situace u nás a na Slovensku je velmi podobná. Zásadní a naprosto kruciální rozdíl je, že tady nikdo nikoho nezabil, i proto je intenzita protestu menší. V tomto kontextu lze vnímat velmi pozitivně, že v Česku se žádná podobně tragická událost nestala,“ sdělil Buchtík.

Zato politolog Mlejnek slovenský „vzor“ vidí. „Nálady na Slovensku a tamní situace určitě měly na Českou republiku vliv, lidé slovenské dění vnímali velmi intenzivně, čili to přispělo k ochotě demonstrovat a dávat najevo nespokojenost,“ vysvětlil své tvrzení.

Problém nynějšího občanského aktivismu podle politologa ale spočívá v tom, že za ním není organizovaná politická síla. „Je vlastně, zčásti, kriticky naladěn i vůči (některým) stranám z Demokratického bloku. Čili to je zatím jen negativně vymezený protest, aby měl trvalejší efekt, musel by se proměnit v nějaké trvaleji působící politické hnutí,“ uvedl na závěr. 

Čeho se týkaly demonstrace?

První velká demonstrace v březnu se stavěla proti proti zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Pátého března se zaplnila část Václavského náměstí lidmi, kteří s pomyslnými obušky vyjádřili nespokojenost s novou funkcí zákonodárce KSČM, který během totality zasahoval jako policista proti účastníkům protirežimních akcí.

Během druhého protestu, který proběhl ve středu, se pak hojně zmiňovala svoboda médií a zachování veřejnoprávní televize. Šlo o reakci na útočný inaugurační projev Miloše Zemana.

Jen po několika hodinách po rozpuštění davu na Hradčanském náměstí, kde tisíce lidí skandovaly před zavřenou branou Hradu, se uskutečnila další demonstrace. Tentokrát se téměř tři stovky škol stavěly proti vytváření nového ústavního pořádku. Ve čtvrtek tedy na půl hodiny tisíce studentů přerušilo výuku a vyšli před budovy školy.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...