Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Třikrát, ale ne dost? Moderní pražské pomníky a památníky

Pohled Zdeňka Lukeše

  6:33
Pomníky a památníky u nás mají dlouhou tradici a jsou zde pojímány zpravidla tradičně – figura nebo busta v realistickém provedení nebo nějaký konvenční symbol. Nově se však začala objevovat i díla nepopisná, která u nás naštěstí mají také na co navazovat.

Jiné vzpomínky. Památník ve střešovickém parku připomíná dramatické setkání Maxe van der Stoela s profesorem Janem Patočkou v roce 1977. Dílo vytvořil letos Dominik Lang. foto: ZDENĚK LUKEŠ A ADAM KOVALČÍK

Plečnikův žák Alois Metelák, známý architekt a sklář, byl ve dvacátých letech minulého století osloven, aby vytvořil v Litomyšli pomník Jana Ámose Komenského. Místo tradiční figury navrhl kovový glóbus s výtvarnými motivy z jeho života a díla. Funguje to přitomstejně dobře jako figurální pomník, a možná i lépe. Jak vypadal Komenský, ví každý z mnoha portrétů a plastik. Prohlížet si ale reliéfy různých motivů, spojených s jeho tvorbou, je o dost zábavnější a poučnější. Několik moderních monumentů vzniklo v nedávné minulosti i na území městské části Praha 6.

Teslovi Pražané

Nejstarší z nich – vznikl třemi lety – připomíná pražský pobyt významného vynálezce Nikoly Tesly (1856–1943). Tento geniální fyzik, světoběžník hodný takového označení, byl srbského původu, ale narodil se v Chorvatsku, jež bylo tehdy součástí rakouské monarchie. Studoval v rakouském Štýrském Hradci a v roce 1880 absolvoval jeden semestr také na pražské Karlově univerzitě. Poté přesídlil do Budapešti, pak do Paříže, aby se nakonec v roce 1884 definitivně usadil ve Spojených státech (americké občanství získal o sedm let později).

Kolos na vltavském nábřeží. Jak to bylo s kontroverzním sídlem ministerstva?

Nějakou dobu pracoval u Edisona, ale nakonec přešel ke konkurenci – k firmě Westinghouse, kde mohl propagovat užití střídavého proudu a vyvinul asynchronní motor. Byl rovněž průkopníkem bezdrátové komunikace a stál u zrodu objevu rádiového přijímače (jeho vynález mu však soud přiřkl až posmrtně). Předpověděl také vznik umělé inteligence. V roce 1936 znovu navštívil Prahu a převzal zde čestný doktorát na ČVUT. Přes to všechno si tento významný vizionář svou slávu moc neužil a zemřel nedoceněn.

Tři roky už stojí v Dejvicích socha Jaroslava Róny, věnovaná pražským pobytům Nikoly Tesly

Asi by ho dnes potěšilo, že jeho jméno nese nejen jednotka magnetické indukce nebo kráter na Měsíci, ale také česká továrna na elektrospotřebiče či americká firma propagující vozy na elektrický pohon.

Jeho krátký pražský pobyt připomíná bronzová plastika známého sochaře a někdejšího člena Tvrdohlavých Stefana Milkova (* 1955; absolvent VŠUP v Praze), která stojí v dejvické ulici Nikoly Tesly nedaleko Vítězného náměstí. Socha připomíná obří generátor, jakýsi aerodynamický stroj. Nápad je to nosný a na zelený pás uprostřed ulice se hodí, i když osobně se mi více líbil projekt architekta Petra Jandy z roku 2007, který pracoval se světlem dynamičtěji – navrhl kovový rám, v němž by probíhaly elektrické výboje.

Patočkův stín

Další plastika, odhalená letos 1. března v parku, který vznikl na místě bývalého vojenského hřbitova ve Střešovicích, připomíná setkání nizozemského ministra zahraničí Maximiliana van der Stoela (1924–2011) s českým filozofem Janem Patočkou, k němuž došlo před 40 lety. Bylo to po vydání Charty 77 a tato schůzka významného evropského politika s mluvčím Charty rozlítila komunistický režim.

Adam Kovalčík je autorem nedávno odhalené pamětní desky Janu Kaplickému v...

Prezident Husák Van der Stoela následně odmítl přijmout a profesor Patočka byl podroben navzdory nemoci nelítostným výslechům StB, po nichž zemřel. Park dnes nese Van der Stoelovo jméno a nachází se poblíž Patočkovy ulice. Nizozemskému politikovi udělil prezident Václav Havel v roce 1996 Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Výtvarník Dominik Lang (* 1980; absolvent AVU a VŠUP v Praze a newyorské Cooper Union, nositel Chalupeckého ceny) zvolil motiv stínu stromu, který dopadá na trávník. Otisk je vytvořen ze světlého betonu. V tiché části parku je to silná symbolika a nizozemská ambasáda, která oslovila mladého českého výtvarníka, zaslouží pochvalu.

Birmingham v Bubenči

Třetí dílo je ve srovnání s těmi předešlými drobné. Jde o pamětní desku osazenou na parteru domu v ulici Československé armády v Bubenči, před nímž zemřel 14. ledna 2009 světoznámý architekt a designér Jan Kaplický (1937–2009). Deska byla odhalena v den jeho nedožitých 80. narozenin, 18. dubna tohoto roku. Výtvarník Adam Kovalčík (* 1989; studia na VŠUP a AVU v Praze) je také autorem zdařilé Kaplického busty, ale v tomto případě je dobře, že dal přednost prostému, velmi působivému motivu. Pamětní desku totiž tvoří kovový disk, který svým tvarem i materiálem připomíná prvek, jenž tvoří plášť architektovy ikonické budovy – obchodního domu Selfridges v Birminghamu. Ve své střední části pak disk nese stručný nápis.

Tři plastiky věnované třem osobnostem, jejichž osudy se dotkly dnešního území šestého pražského obvodu, jsou zároveň třemi důkazy, že i upomínky pojímané méně tradičním, osobitým způsobem, mohou být důstojné a funkční. Kéž by nezůstaly příklady ojedinělými. ́

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.