Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Třikrát z významných výročí tohoto týdne

Česko

Venuše tajů zbavovaná prosinec 1978 Nastal měsíc soustředěného útoku na sice nejbližší, avšak do těch dob i nejtajemnější planetu naší soustavy. Ačkoli sondy startovaly až se čtyřměsíčním odstupem, k cíli se dostaly v rozmezí pouhých tří týdnů. Americká Pioneer Venus 1 se stala družicí Venuše 4. prosince, její sestra Pioneer Venus 2 i sovětské soudružky Veněra 11 a 12 na Venuši přistály 9., 21., respektive 25. prosince.

Propátraly fyzikální podmínky a chemické poměry Venušiny atmosféry a ukázaly, že i Dantovo peklo je proti venušanskému světu takřka rájem. Při povrchu panuje na Venuši tlak až 90 atmosfér a teplota až 470 stupňů Celsia (podmínky srovnatelné s nitrem jaderného reaktoru). Navíc Slunce ani hvězdy nejsou nikdy vidět pro hustou clonu mraků, ze kterých prší kyselina sírová, nebo dokonce fluorsírová, což je jedna z nejleptavějších známých sloučenin. Není divu, že ta nejodolnější ze čtyř jmenovaných sond tam vydržela pracovat necelé dvě hodiny...

Otec moderní české meteorologie 1. prosince 1908 V Praze umírá František Augustin (narozen v roce 1846), absolvent univerzity ve Vídni. Původně středoškolský učitel děje- a zeměpisu, od 1883 docent, od 1895 profesor geografie (a meteorologie a klimatologie) na české univerzitě v Praze. Neúnavný propagátor věd o počasí a podnebí. Na petřínské rozhledně otevřel roku 1892 stanici, kde se až do začátku první světové války v hodinových intervalech zaznamenávaly meteorologické parametry.

Pro účely vodárenské a kanalizační vybudoval koncem 19. století po Praze síť dvaceti srážkoměrných stanic. Po Čechách založil přes 600 stanic k pozorování bouřek. A v roce 1905 už jako vážený učenec prosadil, aby se celé druhé patro nově budovaného matematického ústavu české univerzity vyhradilo meteorologii (a ve věžové nástavbě vznikla meteorologická observatoř). Jeho spis Povodeň v Čechách roku 1890 je dodnes cenný. Tisk světlem 4. prosince 1868 Na zasedání Spolku pro zvelebení fotografie v Berlíně čte předsedající dopis táborského učitele kreslení a těsnopisu Jakuba Husníka o vynálezu nové reprografické metody – světlotisku. Vůbec první techniky, kterou šlo reprodukovat fotografie. Stalo se tak téměř současně s prezentací téže metody prosperujícím mnichovským fotografem Josefem Albertem. I došlo k celkem logické dohodě; hned v lednu následujícího roku zámožný Bavor Albert od chudého Čecha Husníka autorská práva odkoupil (a to za „5 % z prospěchu“, ovšem až nad 20 000 zlatých) a jaksepatří je využil. Jeho tisky prý byly tak dokonalé, že si je lidé pletli s fotografiemi. Nu, a říkalo se jim albertotypie...

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!