Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Třikrát z významných výročí tohoto týdne

Česko

Půlstoletí s kuřáky červen 1954, červen 2004 V letech 1922 až 1947 ve Velké Británii vzrostl počet zhoubných nádorů patnáctkrát. V té době tam – zřejmě v důsledku válečných stresů – kouřilo přes 80 procent dospělých (jinde to bezpochyby nebylo lepší). Souvisí to nějak? zeptali se lékaři Austin Bradford Hill a Richard Doll a začali rozesílat dotazníky.

V prvním červnu našeho výročí zveřejnili výsledky tříletého monitorování více než 34 tisíc britských lékařů narozených v letech 1900 až 1930. A poprvé zde mimo veškerou pochybnost prokázali spojitost mezi kouřením a rakovinou plic. Badatelé své průzkumy v několikaletých intervalech dále opakovali, rozšiřovali a zpřesňovali, a ve druhém červnu (Hill mezitím ve čtyřiadevadesáti zemřel) dvaadevadesátiletý Doll zveřejnil zatím poslední výsledky (zemřel v následujícím roce). Co v nich stojí, dnes najdete ve všech protikuřáckých letáčcích. První skutečný teoretik v české fyzice 1. června 1849 V Žamberku se narodil fyzik a astronom Augustin Seydler, od roku 1882 první profesor teoretické fyziky a astronomie na české univerzitě v Praze, kde založil astronomickou observatoř. Zabýval se výpočty drah oběžnic a elektromagnetickou indukcí, jako jeden z prvních u nás pochopil a obhajoval převratnou Maxwellovou teorii světla. V roce 1880 začal vydávat první českou vysokoškolskou učebnici fyziky Základové theoretické fysiky (poslední, třetí díl, dokončený Františkem Koláčkem, vyšel až po jeho smrti), K 200. výročí jejich vyjití vydal roku 1887 vlastním nákladem Newtonova Principia (Matematické základy přírodovědy). Zemřel v roce 1891.

Kalibr vesmírných projektilů 1. až 4. června 1999 Na semináři o planetkách a kometách v italském Turíně představuje americký specialista na blízkozemní tělesa Richard Binzel jakousi astronomicko-kolizní obdobu Richterovy zemětřesné stupnice. Má deset stupňů od jedničky (pravděpodobnost kolize se Zemí je extrémně malá) přes zvyšující se riziko srážky až k posledním třem stupňům, kdy ke srážce skutečně dojde a hodnotí se její následky: 8 – lokální destrukce, pravděpodobnost 1/50-1000 let (tunguzský meteorit); 9 – devastace region, světadílu, 1/1000-100 000 let; 10 – globální katastrofa, 1/více než 100 000 let (například dopad, který před 65 miliony let vyhubil dinosaury). Podle tři roky staré knihy Zdeňka Pokorného Kalendárium astronomie zatím nejvyšší „ohodnocení“, stupeň 4, přechodně získala planetka 2004MN4 (o níž se koncem roku 2004 soudilo, že se v roce 2029 s dvouprocentní pravděpodobnost srazí se Zemí).

Autor: