„Washington vzkvétal, ale lidé jeho bohatství nesdíleli. Příliš dlouho politici prosperovali, zatímco pracovních míst ubývalo a továrny se zavíraly,“ řekl Trump, který zde ztotožnil politiky s Washingtonem. Washingtonská předměstí přitom patří k nejbohatším oblastem v USA. Mnoho tamních lidí pracuje pro federální vládu. Z 25 největších městských oblastí má Washington nejvyšší průměrný příjem - 93 294 dolarů proti státnímu průměru 55 775 dolarů. Neexistuje důkaz, že oblast Washingtonu bohatne na úkor zbytku země, napsal americký list.
„Přišly vás desítky milionů, jak svět ještě nikdy neviděl, abyste se stali součástí historického hnutí,“ řekl Trump k volbám. Bez ohledu na to, jak k tomu došel, tak historické volby to nebyly, neboť Trumpa volila z hlediska lidového hlasování menšina.
Jeho soupeřka Hillary Clintonová získala o 2,9 milionu hlasů víc. Ačkoli zvítězil co do počtu volitelů, ve třech stěžejních státech to bylo velmi těsné - v Michiganu o asi 10 000 hlasů, ve Wisconsinu o zhruba 22 000 hlasů a v Pensylvánii o 46 000 hlasů. Kdyby tedy v těchto státech volilo několik desítek tisíc jinak, měla by podle listu The Washington Post Clintonová o 46 volitelů více a vyhrála by v poměru 278:260.
  |
„Matky a děti jsou uvězněné v chudobě v centrech našich měst. Zločin, gangy a zbraně mají na svědomí množství životů. Toto americké krveprolití končí právě tady a právě teď,“ prohlásil Trump. Ani američtí novináři nevědí, jak k tomuto údaji Trump došel, protože podle statistik žilo v roce 2015 v centrech měst pod hranicí bídy 13 procent lidí, což odpovídá celostátnímu průměru. Za vlády jeho předchůdce Baracka Obamy se navíc ukazatel bídy držel na nízké úrovni. Množství násilných a majetkových kriminálních činů po dvě desetiletí klesal a je nyní daleko pod úrovní situace před 20 lety.
Prezident Trump zůstal v prvním projevu typickým Trumpem. Z ‚já‘ se ale stalo ‚my‘ |
„Po mnoho desetiletí jsme obohacovali zahraniční průmysl na úkor amerického; subvencovali jsme armády jiných zemí a dovolili vyčerpávání naší armády,“ řekl Trump. Podle amerického listu zde míchá dohromady několik věcí - v první části jde o obchodní dohody, přičemž díky nim americký průmysl bohatne prodejem do ciziny.
V druhé části pak má asi na mysli americké základny v zámoří. Senátní zpráva z roku 2013 tvrdí, že USA ročně na tyto základny utrácejí deset miliard dolarů, 70 procent z toho se týká tří zemí - Německa, Jižní Koreje a Japonska. Německo je hlavním bodem závazků v obraně Evropy, jednotky v Japonsku jsou páteří amerických sil v Asii, jednotky v Jižní Koreji hlavním odstrašujícím prostředkem proti Severní Koreji. Vzhledem k celkovým nákladům na obranu, jež tvoří 500 miliard dolarů, jde o zanedbatelnou sumu.
Prezidenta Trumpa na cestě do Bílého domu provázely tisíce fanoušků i odpůrců |
USA jsou bohatší, než si Trump myslí
„Spojené státy utratily biliony dolarů v zahraničí, zatímco americká infrastruktura trpěla. Přispívali jsme k obohacování jiných zemí, zatímco bohatství, síla a důvěra v naši zemi mizela za obzorem,“ byl další z Trumpových výroků. Jde tu podle listu The Washington Post zřejmě o americké vojenské operace v cizině a také zahraniční pomoc. Ta ale činí necelé procento z amerického rozpočtu - 18 miliard dolarů jde na ekonomickou a rozvojovou pomoc a osm miliard na bezpečnostní.
Plán pomoci prezidenta Harryho Trumana určený ke stabilizaci Evropy po 2. světové válce činil v přepočtu na dnešní kurz 100 miliard dolarů. USA jsou v rozporu s Trumpovým výroky mnohem bohatší než jiné státy. Podle Mezinárodního měnového fondu jejich HDP činí 18 bilionů dolarů, což je o třetinu víc než HDP Číny.
„Naše továrny jedna po druhé krachovaly, odcházely od nás a nechaly za sebou miliony amerických dělníků,“ řekl Trump. Faktem podle amerického listu je, že zatímco v roce 2010 měly USA 11,5 milionu dělníků, nyní jich mají 12,3 milionu. Je to stále méně, než bylo v USA v 90. letech, ale odborníci to nepřičítají zavírání podniků, nýbrž přijetí Číny do Světové obchodní organizace v roce 2000 a automatizaci výroby.
Evropská média: Trumpův projev byl bojechtivý
Za vyhlášení politické války označil britský list The Guardian inaugurační projev nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Také další evropská média hodnotí Trumpovu páteční řeč, v níž zdůraznil, že jeho vláda bude Ameriku stavět vždy na první místo, jako útočnou a sobeckou. Současně ale novináři v projevu postrádají konkrétní podrobnosti, které by ukazovaly, jak chce Trump svých cílů dosáhnout.
„Trump při inauguračním projevu ctil obvyklé zdvořilosti, ale tón jeho projevu svědčil o děsivé změně v Americe. Byl určen těm, kdo ho volili, nikoli většině, která ho nevolila... Jeho nacionalismus pod heslem Amerika na prvním místě je hrubý a nestoudný. Projev překypoval opovržením vůči všemu, co představuje hlavní město (Washington), které se nyní snaží podrobit své vůli. Ale byl to také projev, ve kterém prakticky úplně chyběly podrobnosti či objasnění toho, jak chce (Trump) svých cílů dosáhnout,“ napsal The Guardian.
S kritickým komentářem přišel také britský deník The Indepedent: „Donald Trump podkopal demokracii, jakmile byl uveden do úřadu prezidenta. Lidé vždy vnímali politiky jako sobce, ale toto je něco jiného. Trump nejenže strhal jednotlivé politiky, ale strhal celou politickou třídu a politický systém, který ho vynesl tam, kde je,“ napsal The Independent.
„Donald Trump přednesl projev pro zemi, která stojí na okraji propasti. Jeho řeč byla absurdně přemrštěná, téměř hloupá. Říci, že Amerika čelí krveprolévání, je urážkou inteligence posluchačů,“ konstatoval britský deník The Times.
V Bílém domě zavládl populismus
Nyní vládne v Bílém domě „čistý populismus“, uvedl rakouský list Der Standard. Po „agresivním, bojechtivém projevu je jasné, že svět musí očekávat od Spojených států více protekcionismu a izolacionismu“, dodal Der Standard.
Projev nového prezidenta ukázal, že „Trump neopustí populistické slogany z volební kampaně“, napsal německý list Die Welt.
Oválná pracovna převlékla kabát do zlaté. Trump navrátil do prostor bustu Churchilla |
Trumpova politika stavějící Ameriku na první místo vyvolala obavy v médiích i v dalších zemích, například ve Španělsku. „Trump zahájil varováním světu: Budu myslet pouze na Ameriku,“ napsal list El Confidencial.
Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung podotkl, že „ve stopách velikánů jako George Washington, Abraham Lincoln a Franklin Roosevelt se nově zvolený prezident jeví jako chuligán“. Podle švýcarského deníku se Američané rozhodli pro „riskantní experiment, za jehož neúspěch draze zaplatí“.
Gazeta Wyborcza: Polsko čekají nebezpečné roky
„Nic už není jisté a samozřejmé“, píše v polském listu Gazeta Wyborcza jeho šéfredaktor, bývalý disident Adam Michnik a klade otázku polským elitám, zda „se stejně jako v roce 1989 dokážeme dohodnout a zachránit svrchovanost a svobodu“.
„Donald Trump je doopravdy nepředvídatelný. Jeho jazyk natolik šokuje, že se mnoho Američanů bojí, že nová vláda může dovést USA a celý svět do chaosu. Jiní věří v sílu a účinnost institucí americké demokracie. Tak či onak, Trump je hrozbou kvůli své nepochopitelnosti, nekompetenci a výrokům, které působí jako škrt přes roli Ameriky jako opory tábora demokratických států,“ poznamenal.
Trumpova slova v novinových rozhovorech, ve kterých vyjadřoval stejnou míry důvěry k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jako k německé kancléřce Angele Merkelové, podle autora svědčí o tom, že nový prezident „nerozlišuje mezi demokratickými a autoritářskými a agresivně imperiálními státy“.
„Pro Polsko a jeho sousedy nastávají nebezpečné roky,“ varovala Gazeta Wyborcza. „Určitě si vynutí podstatné korekce v domácí a zahraniční politice. Bude to zkouška zralosti a odpovědnosti za stát v neklidné době. Zkouška se týká všech, ale hlavně vládnoucí politické třídy,“ dodal list na adresu polských elit.
Německý tisk: Trump se vyjádřil jasně, s nejasnými důsledky
Trump se vyjádřil jasně, s nejasnými důsledky, takto v titulku shrnul převládající názor německých médií k pátečnímu inauguračnímu projevu nového amerického prezidenta list Die Welt. Německé deníky se soustřeďují na pravomoci, které nyní Donald Trump soustředil do svých rukou, a poukazují především na prezidentovu výhradní moc nad „jaderným kufříkem“.
Nový americký prezident promluvil nikoliv jako konzervativec, nýbrž jako uzurpátor, konstatuje Die Welt. A jeho inaugurační projev bude mít důsledky.
List připomíná, že Trump byl prvním prezidentským kandidátem, který otevřeně mluvil o možném žádoucím nasazení takových zbraní. Žádný jiný z jeho předchůdců od roku 1945 nekoketoval s mocí, kterou by mu přineslo složení prezidentské přísahy. A nyní je Trump 45. americkým prezidentem, konstatuje Die Welt a poukazuje na jediný zahraničněpolitický cíl, který Trump označil.
„Sjednotíme civilizovaný svět proti radikálnímu islámskému terorismu a vyhladíme ho,“ prohlásil. To byla jasná věta s nejasnými důsledky, napsal Die Welt. Její úspěch je konkrétně změřitelný, kontrolu ale získá Trump jen tehdy, bude-li vojensky mnohem silněji aktivní, než (Barack) Obama.
Pro první rok nové (Trumpovy) éry bude podle listu určující konflikt mezi Oválnou pracovnou a Senátem, nikoliv elegance předání moci nebo hněv protidemonstrantů. V Senátu totiž drží rozhodující hlasy pro dosažení republikánské většiny Trumpovi rozhořčení vnitrostraničtí odpůrci.
Erfurtský list Thüringer Allgemeine označil Trumpův inaugurační projev za lehce zředěnou verzi prezidentových předvolebních projevů plných pompézních slibů. Jak je chce splnit, Trump ani v pátek neřekl. „Jeho bojovým heslem je ‚Amerika především‘,“ to je ale podle erfurtského listu jen náhražka za ‚Trump především‘.
„USA bude od tohoto okamžiku řídit patologický narcis. A to činí to, co přijde, tak nevypočitatelným,“ vysvětluje Thüringer Allgemeine.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine „Trump pronesl demagogický, prolhaný projev. Miliardář, který těžil a dál těží z rabiátského rozdělování příjmů zdola nahoru, který odmítal platit daně, se prezentuje jako Robin Hood a prohlašuje, že ‚dnes převezmeme moc od Washingtonu D.C. a vrátíme ji vám, americkému lidu‘.“ To „my“ je podle listu FA Donald Trump, nikdo jiný. A americký lid je jeho lid - světlovlasá, bohatá Amerika, která ho obklopuje. Moc se ale „lidu“ dát nedá. A každý, kdo to tvrdí, je demagog, uzavřel Frankfurter Allgemeine.
