Když naposledy voliči z Pensylvánie, Wisconsinu a Michiganu v roce 1988 pomohli do Bílého domu dostat republikána George Bushe staršího, neexistovala ještě Česká republika, Československo bylo socialistickým státem a rozpad Sovětského svazu ještě nebyl úplně předvídatelným výsledkem probíhající studené války.
Donald Trump bude 45. prezidentem USA. Clintonová uznala porážku |
Šestkrát za sebou hlasy volitelů ze tří průmyslových severních států u hranic s Kanadou a u Velkých jezer připadly demokratickým kandidátům. Veškeré průzkumy předpokládaly, že v této tradici budou pokračovat i letos. Ve Wisconsinu podle webu RealClearPolitics průměrně vedla v průzkumech kandidátka demokratů Hillary Clintonová o 6,5 procentního bodu, v Michiganu o 3,4 a v Pensylvánii o 1,9.
Jenže rozzlobení voliči především v Michiganu a Pensylvánii, které patřily k průmyslovým tahounům USA, se vzepřeli osudu a dali hlas změně. Ve Wisconsinu se průzkumy mýlily největším rozdílem, o téměř 9 procentních bodů oproti výsledku.
  |
Přesné důvody budou experti ještě nějakou dobu hledat. Na konečném výsledku se ale podepsal velký nepoměr mezi názory voličů v rurálních oblastech proti voličům městským. Ve venkovských oblastech bodoval Trump po celých státech. Na podporu městských oblastí měla vliv hospodářská krize, která znamenala propouštění a problémy průmyslových klenotů země v čele s automobilovým závodem General Motors, který byl nejvíce spjat ne náhodou s Michiganem.
Že se Trumpovi bude dařit v Pensylvánii, předpověděl už dříve i republikánský politik Rick Santorum, který se dvakrát ucházel i o post prezidentského kandidáta. „Trump není ortodoxně konzervativní kandidát. To umožňuje demokratům na západě Pensylvánie dát mu s klidným srdcem hlas,“ řekl Santorum s tím, že mnoha demokratům mohlo imponovat, že ani mezi republikány není Trump oblíbenou postavou.
Odpovědnost za zadrhnutou ekonomiku v očích voličů nesla administrativa dosluhujícího prezidenta Baracka Obamy. Hillary Clintonová, která byla popisována jako pokračovatelka v Obamových šlépějích, u nich nejspíše proto nebyla schopna získat dostatečnou podporu.
K vítězství Donalda Trumpa ale přispěly i další státy, nichž rozhodně neměl nic jisté. Nejtěsněji v průzkumech vycházely státy Severní Karolína a Florida, v obou ale nakonec získal navrch Trump. Florida mu připadla poměrně těsným výsledkem s rozdílem 1,4 procentního bodu, zatímco Severní Karolínu získal s pohodlným náskokem 3,8 procentního bodu.
Na výsledcích v těchto jihovýchodních státech se nejspíše podepsaly trendy, o kterých se spekulovalo už před volbami a podporují je i čísla z exit pollů. Jde o významný pokles zájmu ze strany afroamerických voličů oproti volbám před čtyřmi lety. Clintonová měla spoléhat na hlasy hispánských voličů, kteří ve velkých počtech chodili k předčasnému hlasování, ale ani jejich zvýšený zájem očividně nestačil.
