19. května 2014 16:30 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Trvalé rozpínání Sigrún Ólafsdóttir pokouší zákony hmoty

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Z výstavy Sigrún Ólafsdóttir v Muzeu Montanelli | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z výstavy Sigrún Ólafsdóttir v Muzeu Montanelli | foto: Muzeum Montanelli

PRAHA Islandská umělkyně Sigrún Ólafsdóttir, jejíž objekty vystavuje Muzeum Montanelli, hraje s divákem dvojsmyslnou hru. Její kaučukové plastiky se nacházejí v průsečíku stability a lability, křehkosti a pružnosti a vytvářejí dojem permanentního pnutí.

Je těžké odolat pokušení dotknout se splývajících pásů, promnout je mezi prsty a zjistit, jestli jejich neměnný tvar bez náznaku pohybu není náhodu důkazem, že se namísto gumy jedná o tvrdý plech...

V sálech Muzea Montanelli visí pruhy černého kaučuku, které vypadají jako zamrzlé švihnutí bičem nebo trojrozměrné tahy štětcem v prostoru. Jako pavoučí zámotky se vznášejí na neviditelných vláknech, odtahují se ode zdi, zamotávají se do uzlů a padají prudce směrem k podlaze, aby se těsně nad ní zastavily. Mnohé z nich se zdají vysmívat gravitaci a našim představám o zákonech hmoty. Důmyslné tvarování je podtrženo rafinovanou hrou stínů. Celkovým dojmem je dráždivé pnutí, očekávání kolize, která ne a ne nastat. I když plastiky působí suverénní velkorysostí, v jejich pozadí je matematická přesnost, díky níž umělkyně dokáže zadržet okamžik rovnováhy těsně před zhroucením.

Z výstavy Sigrún Ólafsdóttir v Muzeu Montanelli

Z výstavy Sigrún Ólafsdóttir v Muzeu Montanelli

Kaligrafické znaky i erotické fetiše

Tvarosloví Sigrún Ólafsdóttir nezapře inspiraci konstruktivismem a postminimalismem. Své elegantní aerodynamické tvary modeluje z jednoduchých linií. Její objekty působí na jednu stranu jako chladné kaligrafické znaky neznámé civilizace, na druhou jako znepokojivě důvěrné erotické fetiše, nástroje tělesné slasti i bolesti. Nikde ale není ani náznak po doslovení či popisnosti. Její plastiky slouží jako klíče k uvolnění našich potlačených fantazií. Vedle těchto lineárních plastik je součástí výstavy také monumentální Lucifer, ve kterém je koncentrována odvrácená tvář Erosu, jehož jednoznačně falický tvar je obalen do pruhů černého latexu.

Z výstavy Sigrún Ólafsdóttir v Muzeu Montanelli

Z výstavy Sigrún Ólafsdóttir v Muzeu Montanelli

"Technologicky náročným použitím různých materiálů jako je kůže, železo, či dřevo vzniklo dílo nezvykle vyzývavé, plné napětí a záhad. Objekty Sigrún Ólafsdóttir evokují obřadní, téměř religiózní atmosféru. Napětí, které vyvolávají, se při bližším ohledání obsesivně stupňuje," říká kurátorka výstavy, profesorka Dadja Altenburg-Kohl.

Sigrún Ólafsdóttir (1963) pochází z Islandu, kde vyrůstala, její umělecké formování se ale odehrávalo v Německu, konkrétně v sárském Saarbrückenu, kde dnes působí.

Terezie Zemánková
  • 0Diskuse