21. března 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tupé zvíře? Velmi moudré, vzpomíná na posledního vzácného nosorožce bývalá šéfka zoo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Nosorožec Sudán v keňské rezervaci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nosorožec Sudán v keňské rezervaci. | foto: APČTK

PRAHA Severní bílý nosorožec Sudán, jenž v pondělí uhynul v keňské rezervaci Ol Pejeta, byl nejspíš posledním žijícím samcem svého druhu. Více než dvě třetiny svého 45 let dlouhého života strávil v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem, do přírody se vrátil v roce 2009. Jeho přesun tehdy organizovala tehdejší šéfka zoo Dana Holečková, která ho v rozhovoru pro Lidovky.cz označuje za moudré zvíře.

Nosorožec Sudán byl počátkem týdne utracen kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu. Od loňského roku trpěl infekcí v noze, v posledních 24 hodinách nebyl schopný se ani postavit.

„Vzhledem ke zprávám, které jsem slyšela, bylo jasné, že tu Sudán asi dlouho nebude,“ líčí v rozhovoru pro Lidovky.cz Dana Holečková, někdejší ředitelka zoologické zahrady ve Dvoře Králové, které samec patřil.

Lidovky.cz: Bylo utracení Sudána jedinou možností, nebo existovala i jiná?
V zásadě neexistovala. Pokud má zvíře problém, že nemůže chodit, je to špatné. Sudán měl navíc i proleženiny. Později sice byly zprávy, že se to trochu zlepšilo, tak jsem doufala, že to bude dobré, ale bohužel. U zvířat existuje možnost eutanázie, čímž se jejich utrpení zkrátí a nemusí postupně hynout příšerným způsobem. A k ní se přistupuje většinou právě, když má zvíře před sebou několik posledních dní.

Bývalá ředitelka Zoo Dvůr Králové Dana Holečková.

Bývalá ředitelka Zoo Dvůr Králové Dana Holečková.

Lidovky.cz: Sudánovi bylo 45 let. Jak moc pokročilý věk to u nosorožců je, kolika let se běžně dožívají?
Dožívají se běžně 35, 40 let. Rekordy jsou i kolem 50, ale většina se k tomu ani nepřiblíží, natož aby se toho dožila. Musíte to brát jako člověka kolem 75, 80 let věku.

Lidovky.cz: Ošetřovatelé na něj vzpomínají jako na výjimečné zvíře, v čem byl jiný?
Byl velmi moudré zvíře. Nosorožci vypadají jako tupá zvířata, protože nemají moc mimiku. Ale jsou mnohem chytřejší, než se na první pohled zdá. Milá, kontaktní zvířata, která milují dotek. Sudán byl báječný třeba v tom, že byl první, když se učilo chodit do beden. Byl tak zkušený, že všechno znal, vše prozkoumával. V tomto byl pohodový. Když ošetřovatelé potřebovali, aby někam přešel, tak přešel. Výborně se s ním pracovalo. Podíl na tom mají ale právě ti chovatelé. Kdyby se k nosorožcům nechovali tak báječně, jak se chovají, dvorská zahrada by nebyla nejlepší chovatelem nosorožců na světě.

Sudán, poslední samec severního bílého nosorožce, v pondělí uhynul v keňské rezervaci Ol Pejeta.
Severní bílý nosorožec Sudán na snímku z března 2017.

Lidovky.cz: Do keňské rezervace byl Sudán společně s dalším samcem Sunim a samicemi Nájin a její dcerou Fatu převezen v roce 2009. Proč tehdy k přesunu došlo?
Zejména kvůli rozmnožování. V roce 2007 jsem byla v Africe, kde jsme řešili možnosti reintrodukce nosorožců dvourohých, menšího afrického druhu nosorožce. Zjistila jsem, že jsou tam lokality, kde se nosorožcům daří výborně. Uvědomila jsem si, že samici Fatu, kterou jsme měli v naší dvorské zoologické zahradě, bylo tehdy sedm let a měla mít první mládě, nebo být minimálně březí. Navzdory veškerým snahám, které jsme dělali, včetně pokusů o umělé inseminace, různých vyšetření nebo opakovaného páření, ale k zabřeznutí nedošlo.

Na mezinárodní konferenci se pak většinově došlo k tomu, že by bylo lepší dát nosorožce do přírodních podmínek, spojit je s jižní formou bílého nosorožce. Bílí nosorožci se sice dobře chovají, jsou to „trávožrouti“, umíme je výborně nakrmit, ale špatně a nepravidelně se množí. Kdežto v přírodních podmínkách má samice mládě každé tři, maximálně čtyři roky. Chtěli jsme tak u nich navodit správné sociální vazby, které jsou zjevně u tohoto nosorožce nutné k páření.

Severní bílí nosorožci

Na světě zbývají jen dvě samice severního bílého nosorožce (Nájin a její dcera Fatu), které stejně jako Sudán žijí v rezervaci v Keni. Obě samice také patří ZOO Dvůr Králové, jež je do Afriky i se Sudánem a dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu odvezla v roce 2009. Jedinou nadějí na záchranu druhu je rozmnožení umělou reprodukcí, na čemž vědci pracují. Využít budou moci i vzorky spermatu, které dříve odebrali Sudánovi. Jiní nosorožci severní bílí v zajetí nežijí, ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.

Pro dvorskou zoo jich bylo v roce 1975 odchyceno ze Sudánu dohromady šest z celkového počtu 22 nosorožců tohoto druhu, kteří žili v zajetí. Jinde po světě ovšem byli chovaní pouze v párech. I z toho důvodu je česká zoo jedinou organizací, kde se tato zvířata rozmnožila. Ve Dvoře Králové se narodila čtyři mláďata, u jednoho mláděte došlo k potratu několik měsíců před termínem porodu. „Nebýt dvorské zahrady, severní bílé nosorožce vůbec neřešíme, protože už tu dávnou nejsou,“ říká Dana Holečková.

Lidovky.cz: Za devět let, které strávili „dvorští“ nosorožci v Africe, se je však rozmnožit stejně nepodařilo.
Obě samice se opakovaně pářily. Jedna na 99 procent zabřezla, došlo ale k resorpci (vstřebání, pozn. red.) embrya. A i když veterináři zkoumali, k jakému zdravotnímu problému přesně došlo, neví se to. I u Sudána byl dokonce minimálně pokus o páření se samicí jižního nosorožce. Cíle projektu totiž byly dva: vytvořit severní bílé nosorožce za pomoci těchto čtyř zvířat, která by ještě měla mít schopnost reprodukce, a za druhé vytvořit křížence.

Severní bílý nosorožec, dneska správně Cottonův, je odolný vůči spavé nemoci, což jižní bílý není. Ten se  šíří po Africe a nahrazuje severního v místech, kde vymizel. Jenže když se dostane do lokalit se spavou nemocí, vyhyne. Takže se chtěl alespoň zachránit genetický materiál.

Lidovky.cz: Proč to nakonec nevyšlo?
Ukázalo se, že jsou to opravdu rozličné druhy, v podstatě o sebe nejevily zájem. Jižní zvířata u těch severních nevyprovokovala správné sociální chování a fyziologii, která dodnes není probádána, což je samo o sobě tragické. Druh je v přírodě prakticky vyhuben a my nevíme, co přesně potřebuje, aby se rozmnožoval, což je hrozné.

Navíc se doufalo, že je ještě několik málo zvířat v přírodě, tak se doufalo, že se dovezou odtud. U bílých nosorožců je známo, že v okamžiku, kdy se doveze nová samice nebo samec, tak se něco změní, přitom dodnes se neví co, a zvířata se množí. Udělaly se expedice do Sudánu. Nosorožci se sice přímo neviděli, ale pravděpodobnost, že přežili, byla vysoká. Jenže Jižní Sudán je jedna z nejméně stabilních zemí Afriky, která má politický problém a panuje v ní válka. Na ochranu přírody a kooperaci s nosorožci se muselo zapomenout. Tím se promarnila další šance. Někdy můžete dělat maximum, ale těch zvířat bylo málo.

Lidovky.cz: Hodnotíte přesun zvířat do Keni zpětně jako dobré rozhodnutí? Nepodařila by se jejich reprodukce spíše, kdyby zůstala v Česku?
Ani náhodou. Zdravotní stav zvířat by byl horší než je teď. Tehdy měla drobný kožní problém, který vyřešilo africké slunce za 14 dní. Přerůstala jim kopýtka v důsledku menšího pohybu, protože v zimě je u nás nemůžete vyhnat do výběhu. To se samicím upravilo, když začaly chodit po rezervaci. Takže kvalita jejich života byla a je zásluhou klimatu a biotopu úžasná.

Když jsem se za nimi byla tehdy v lednu po transportu podívat, u nás byla zima, tam bylo krásně, nosorožci se vyvalovali v kalužích vody, bahnili se a opravdu byli šťastní. To bylo něco, co jsme jim jako lidé dlužili a jsem ráda, že jsme jim to mohli poskytnout.

Nájin a její dcera Fatu, poslední dvě žijící samice severního bílého nosorožce v keňské rezervaci.

Nájin a její dcera Fatu, poslední dvě žijící samice severního bílého nosorožce v keňské rezervaci.

Lidovky.cz: Nyní je jedinou – až utopickou – šancí na záchranu severních bílých nosorožců umělá reprodukce? Jaká je šance, že se to podaří?
Naděje umírá poslední. Přála bych si hodně, aby se to povedlo. Problém je, že tyto záležitosti jsou spojené s uspáním zvířat, což zvíře poškozuje a může ho zabít, i když dnes jsou metody na uspání hodně propracované. My jsme dělali pět pokusů o inseminaci. Problém umělé inseminace byl v tom, že samice sice pravidelně cyklovaly, samci měli dokonalé sperma, ale fyziologicky byly samice z nějaké důvodu „vypnuté“ a jejich cykly nebyly dostatečné. Jako zoolog ale vím, že i kdyby se narodilo jedno dvě mláďata, tak druh se tím v žádném případě nezachrání.

Lidovky.cz: Čím se vůbec severní bílý nosorožec liší od toho jižního, že je tak vzácný?
Na první pohled jsou si velmi podobní, evokují, že se jedná o poddruh. Pozná je jen specialista, když se podívá na délku hlavy, chlupatost uší, a sáhne si, jestli má na těle chlupy, nebo nemá. Severní bílý nosorožec je vzácný tím, že je jich tak málo. Ve volné přírodě se předpokládá, že není žádný, a na světě žijí pouze dvě „dvorské“ samice.

  • 1Diskuse


Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky


K. Novák 181 Moudré tupé zvíře. 8:51 21.3.2018

Najdete na Lidovky.cz