Šéf turecké tajné služby MIT se na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově setkal se šéfem BND Bruno Kahlem a předal mu seznam více než 300 lidí a 200 organizací, které mají být spojené s Gülenovým hnutím. Na seznamu byly mimo jiné adresy nebo telefonní čísla dotčených a v mnoha případech i fotografie pořízené při jejich sledování.
V Bernu se konal protest proti Erdoganovi, Ankara žádá vysvětlení |
Kahl ale se seznamem podle listu naložil jinak, než Turci očekávali. Namísto spolupráce jej předal vládě a německé civilní kontrarozvědce. Posléze o něm byli informováni nejvyšší státní zástupce, kontrarozvědky jednotlivých zemí a policejní orgány.
Z obavy o bezpečnost osob na tureckém seznamu, německé úřady dotčené varovaly před sledováním. Tito lidé by podle nich měli dobře zvážit jakoukoliv cestu do Turecka nebo i jen vstup do prostor některého z tureckých konzulátů a zastupitelství v Německu.
Postup Ankary vůči části v Německu žijících Turků tvrdě kritizují němečtí politici i zástupci bezpečnostních složek. „Je to zcela nepřijatelné, že turecká tajná služba sleduje lidi v Dolním Sasku,“ uvedl tamní ministr vnitra Boris Pistorius. Vedle Dolního Saska se případ týká zejména Severního Porýní-Vestfálska.
  |
„Jsme zděšeni tím, jak otevřeně dává Turecko najevo, že sleduje zde žijící Turky,“ citoval Süddeutsche Zeitung člena německých bezpečnostních služeb.
Do sledování údajných odpůrců režimu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Německu jsou navíc podle všeho zapojeni i členové a duchovní organizace Ditib, která zastřešuje kulturní a náboženské spolky německých muslimů tureckého původu.
O tom, že duchovní Gülen stál skutečně za loňským pokusem o puč v Turecku, panují v Berlíně vážné pochybnosti. Šéf BND Kahl nedávno v rozhovoru s týdeníkem Spiegel uvedl, že se Turecko německou stranu na různých úrovních snažilo přesvědčit o zapojení Gülenova hnutí do puče, ale zatím se mu to nepodařilo.
