16. dubna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Posílí Turci v referendu Erdogana? Ten s ‚plánem B‘ moc nepočítá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 12Diskuse
Erdogan před nedělním referendem apeloval na občany Istanbulu, aby podpořili... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Erdogan před nedělním referendem apeloval na občany Istanbulu, aby podpořili... | foto: Reuters

ANKARA/PRAHA Současné turecké vedení si neúspěch ústavního referenda nepřipouští a s nějakým „plánem B“ příliš nepočítá. Pokud by voliči posílení prezidentských pravomocí odmítli, snažilo by se zřejmě docílit ústavní většiny v předčasných volbách.

„Evet“, nebo „Hayir“, tedy ano, nebo ne? Celkem 55 milionů Turků rozhodne v neděli v ústavním referendu o zavedení prezidentského systému v zemi.

Změny prosazuje současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan a vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP). Díky nim by prezident napříště předsedal vládě, mohl řídit zemi pomocí dekretů a měl by i rozhodující slovo při jmenování soudců. Prezidentské a parlamentní volby by se navíc konaly současně. Vedle AKP podporuje posílení prezidenta i vedení nacionalistické strany MHP.

Jako další důvod vládní tábor uvádí, že dosavadní základní zákon pochází ještě z dob, kdy Turecku vládla armáda, a je tudíž překonán.

Naopak kritici úprav, kteří pocházejí hlavně z řad opozičních stran, poukazují na to, že změny, které se dotknou osmnácti z celkového počtu 177 článků ústavy, povedou k oslabení parlamentní kontroly vlády a Turecko bude mít nakročeno k diktatuře. Obávají se navíc, že Erdoganova AKP by mohla dostat do rukou nástroj na likvidaci dosavadního světského charakteru státu.

Turecký prezident Erdogan s malou Turkyní.
První výsledky by mohly být známy kolem nedělní půlnoci.

Poslední průzkumy zveřejněné před hlasováním naznačovaly, že výsledek bude těsný. Odpůrcům změn ale nahrává předpoklad, že ne všichni oponenti prezidentského systému jsou ochotni se ke svým postojům otevřeně přiznat a mohou tak učinit až ve volební místnosti.

Vládní strana AKP vyhlásila referendum poté, co ztroskotaly její snahy získat v parlamentu potřebnou dvoutřetinovou většinu, která by stačila na přijetí nové ústavy.

Plebiscitu předcházela i cílená předvolební kampaň mezi příslušníky tureckých komunit v zahraničí. Na řadu z nich, jako do Německa, Švýcarska nebo Nizozemska, přijeli i členové vlády, aby prezidentský systém podpořili.

To vyvolalo i ostré diplomatické spory. Například nizozemská vláda zakázala v březnu vystoupení tureckých politiků v zemi a nechala vyhostit ministryni pro rodinné záležitosti Fatmu Betül Sayan Kayaovou a za dramatických okolností ji eskortovala na hranici s Německem.

V případě neúspěchu v nedělním hlasování je pravděpodobné, že se Erdogan a jeho strana pokusí co nejrychleji vyvolat předčasné parlamentní volby s cílem dosáhnout v nich dvoutřetinové ústavní většiny, jež by dovolila původní návrhy schválit.

To by bylo s největší pravděpodobností doprovázeno zintenzivněním represí hlavně vůči politikům opozičních stran, jako například prokurdské Lidově demokratické strany (HDP).

Pod záminkou boje proti terorismu by zřejmě zesílila i vojenská kampaň proti Kurdům na jihovýchodě země, což by mohlo vyvolat atmosféru nahrávající obavám z chaosu v zemi.

AKP se chce zbavit „spolujezdce“

Změna současného parlamentního systému na prezidentský je dlouhodobým cílem vládní AKP i jejího zakladatele Erdogana.

Místopředseda strany Mustafa Sentop nedávno přirovnal v rozhovoru se zahraničními novináři Turecko k autu, kde sedí vedle řidiče již mnoho desítek let na místě spolujezdce armáda, což mají ústavní změny odstranit.

Sám Erdogan usiluje o posílení prezidentských pravomocí od roku 2014, kdy opustil úřad premiéra a nechal se zvolit do čela státu. Svým stoupencům slibuje, že silný prezident dokáže nastartovat „znovuzrození“ země, již čeká „velká budoucnost“.

V kampani označoval odpůrce reforem jako „teroristy“ nebo „pučisty“, a to v narážce na neúspěšný pokus o státní převrat z července loňského roku.

Pokud by voliči změny podpořili, většina z nich by začala platit okamžitě. První společné volby prezidenta a parlamentu by se pak konaly až v listopadu 2019, kdy by vypršel stávající mandát prezidenta Erdogana.

Pokud by pak byl opět zvolen do čela státu, bylo by to považováno za jeho první období, a mohl by proto po pěti letech usilovat o znovuzvolení.

  • 12Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz