Poddůstojník Ömer Halisdemir je v Turecku považován za jednoho z těch, kteří zvrátili průběh událostí během pokusu o puč v noci z 15. na 16. července 2016: zastřelil oné noci generála Semiha Terziho, jenž vedl útok proti velitelství speciálních jednotek v Ankaře. Krátce nato Halisdemira zabili vojáci, kteří pod vedením Terziho na velitelství zaútočili.
Po smrti se Halisdemir stal tureckým národním hrdinou: jeho hrob v odlehlé provincii Nigde nabyl významu poutního místa a na jeho počest teď jeho jméno nese řada ulic, náměstí a škol. Během svých projevů jej často připomíná i prezident Recep Tayyip Erdogan, který jej označuje za „mučedníka“.
Ankara přičítá odpovědnost za nezdařený puč hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jenž od roku 1999 žije ve Spojených státech a nařčení vůči své osobě i hnutí odmítá. Členy hnutí turecká vláda označuje za teroristy.
O převrat v Turecku se v červenci 2016 pokusila část armády. Ta bývá považována za garanta sekulárního státu a dalších principů, na nichž Tureckou republiku roku 1923 postavil Mustafa Kemal Atatürk. Armáda od té doby svrhla tři vlády v letech 1960, 1971 a 1980.
Za necelé dva roky bylo v souvislosti s pokusem o puč propuštěno ze zaměstnání či suspendováno na 160.000 lidí, včetně soudců, prokurátorů, policistů, učitelů a dalších státních zaměstnanců; přes 55.000 lidí skončilo za mřížemi.
Kritiku skupin hájících lidská práva Ankara odráží tvrzením, že čistka je v zájmu národní bezpečnosti.
