Poznáš muže svých snů(USA/Španělsko 2010) |
Nihilismus měl vždycky pevné místo v životě neurotických mužských postav Allenových filmů, obecně vnímaných jako režisérovo alter ego, ať už je to Boris v Lásce a smrti (1975), Alvy v Annie Hallové (1977) nebo Isaac v Manhattanu (1979).
Poznáš nihilistu svých zlých snů
Současný nihilismus dnes už pětasedmdesátiletého tvůrce ale postrádá onu specifickou excentrickou a komickou jiskru, která charakterizovala Allenovy filmy v 70. a 80. letech, a čím dál tím více se podobá kárání a hudrání muže v letech. Od jeho přesídlení z New Yorku do Evropy v roce 2005 jako by Allenovy filmy čím dál tím více nesly nepřehlédnutelné známky kreativního vyčerpání.
Povadlou průměrnost vztahových propletenců a životních frašek odehrávajících se na pozadí atraktivních evropských metropolí – za všechny snad jen vpravdě kalamitní Vicky Christina Barcelona (2008) – loni rozvířila jen černohumorná taškařice a osvěžující návrat k newyorským kořenům v podobě Užívej si, co to jde (2009).
Poznáš muže svých snů je další psychosonda do nefunkčních vztahů, manželských problémů a emočního zápolení životem zmítaných jedinců snažících se dát existenci nějaký smysl. Allen, který je jako u svých ostatních filmů autorem scénáře, poskládal svoji vztahovou mozaiku tentokrát ze dvou manželských, generačně vzdálených párů.
Jako vždy se mu podařilo dát dohromady úctyhodnou mezinárodní hereckou sestavu. Anthony Hopkins a Gemma Jonesová coby stárnoucí pár Alfie a Helena, jejichž manželství rázně ukončilo mužovo rozhodnutí vzepřít se vlastní smrtelnosti a užívat si, co to jde – aktivita, jež zahrnuje v klasickém stereotypu rychlá auta a novou mladou manželku, bývalou prostitutku Charmaine (Lucy Punchová), které nevyhnutelně stárnoucí Don Juan přestane velmi záhy stačit.
Točit, nebo netočit?
Zhrzená Helena podřídí svůj život pochybným radám podvodné kartářky, alkoholu a nutkání udílet rady své dceři Sally (Naomi Wattsová), která tvoří polovinu druhého manželského páru stíhaného krizí středního věku, již přiostřuje nejen mužova (Josh Brolin) neúspěšná spisovatelská kariéra, ale i hledání múz na nepatřičných místech, najmě v oknech bytů naproti. Není těžké uhodnout, jakou roli bude ve víru tužeb, vyhrocených emocí a iluzí hrát povinně uhrančivý Antonio Banderas.
Už se stalo jakýmsi rituálem, že herci dotázaní na spolupráci s Woodym Allenem mantricky opakují, že telefonát od mistra a nabídka hrát v jeho dalším filmu pro ně byly zářným momentem v jejich kariéře. Ať už je to pravda či nikoliv, i tentokrát Allen vděčí výkonům herců za to, že Poznáš muže svých snů neimplodoval zcela do neuspořádaného zmatku. Každý se svým způsobem, a se střídavým úspěchem, snaží vnést pocit autenticity prožitku a emocí do hádek, křiku a bláznivých rozhodnutí.
Allen svému ansámblu tentokrát situaci ztěžuje tím, že ze scénáře víceméně vymýtil vtip. I když kolotoč náhod, zvratů, nepravděpodobných odhalení a vznášející se tragédie v sobě má jisté kouzlo, film ve výsledku postrádá pevnější strukturu. Shovívavý příznivec Allenovy tvorby za každou cenu může rozpadající se scénář ústící v dějový chaos a často nevěrohodné repliky označit za unikátní excentrismus Allenova genia.
To jistě může, ale nic to nezmění na tom, že s Poznáš muže svých snů se v odpovědi na otázku položenou v úvodu vkrádá pro mnohé jistě téměř kacířská myšlenka, jestli Allena spíš než skutečná inspirace nepohání obsedantní nutkání a zvyk nepřetržitě točit. Něco, cokoliv, ale hlavně točit.
