Před sto lety dosahovala celosvětová tygří populace v divočině 100 tisíc jedinců, v roce 2010 to bylo již jen kolem tří tisíc. Toho roku se „tygří“ země - na konferenci iniciované Vladimirem Putinem - zapojily do projektu Tx2 - tedy slíbily, že se do roku 2022 (další rok tygra dle čínského horoskopu) pokusí počet tygrů žijících v divočině zdvojnásobit na šest tisíc. Naděje se upírají především na dvě země, Indii a Rusko.
Putin s uspaným tygrem ussurijským.
Právě v ruském Přímořském kraji se nachází většina populace tygra amurského (ussurijského). Ten je největší kočkovitou šelmou a třetí největší šelmou vůbec. Podle odhadů se Rusku podařilo za posledních 6 let zvýšit tygří populaci v divočině o více než padesát kusů a do projektu se zapojil i prezident Vladimir Putin, který si také osobně „označkoval“ jednoho tygra. Označení tygři poté mohou být sledováni pomocí rádiového signálu. Současně ochrana tygrů (a fotografování se s nimi) je pro politiky zdrojem „soft power“ - tedy dobré mezinárodní reputace a atraktivity země.
V Indii, kde tygrů žije nejvíc, se počet v posledních letech také zvyšuje - především ale v národních parcích, kde je ochrana velmi důsledná a dochází dokonce i k usmrcení pytláků. Mimo parky žije v současnosti v Indii přes dva tisíce tygrů.
„To že se počet tygrů zvyšuje ale není zcela stoprocentní,“ říká zoolog Tomáš Jůnek z katedry ekologie ČZU, který pozoroval amurské tygry v Rusku. „Může to být i tím, že oproti dřívějšku se zdokonalila technologie ke sčítání zvířat. Vypadá to ale každopádně poměrně nadějně. Zdá se, že alespoň co se týče lovu, tak ona agitka od ruského prezidenta dopadla na úrodnou půdu“ dodává.
Výskyt tygrů funguje také jako indikátor životního prostředí. Tygři jsou na vrcholu potravní pyramidy, zabraňují tak přemnožení zvířat na nižších stupních, současně jsou ale na pyramidě závislí. Například v Číně tak například v roce 2014 ve volné přírodě žilo jen sedm tygrů, což ale souvisí i s intenzivním lovem „hospodářských škůdců“ ve 20. století.
„Problém je, že v Rusku jsou lesy velmi prázdné, pravděpodobně vylovené. Zvěř jsme viděli vlastně pouze v národním parku. Potom v národních parcích zase vidíte spoustu zvěře. Tím pádem největším problémem pro ussurijské tygry je to, že mimo parky nemají co žrát. Potom se vydávají do vesnic a například žerou lidem psy,“ říká Jůnek.
Největším protivníkem tygra jsou tradičně lidé - za úhyn tygrů byli přímo zodpovědní zhruba z 80 procent. Pytláci zabité tygry prodávají na černém trhu, často se takto „zužitkují“ téměř všechny části těla. „V současnosti se ale alespoň v Rusku podle zkušeností tamních rangerů příliš takto nepytlačí,“ říká Jůnek.
  |
Nepříliš pozitivní je situace v jihovýchodní Asii, kde státy nejsou schopny efektivně postupovat proti pytláctví ani zabránit systematickému odlesňování. „Jihovýchodní Asie je přelidněná. Tygři tam mohou přežít jen v oblastech, kde je nízká hustota lidského osídlení,“ říká Jůnek.
„Tygr není jako například vlk. Pokud někde je, tak se to brzy dozvíte. Pokud nebude mít co žrát, napadne třeba krávu nebo i člověka,“ říká Jůnek. Podle zoologa tak není příliš reálné, že by se tygři ve velkém počtu vrátili do přírody mimo parky - nemají zkrátka kde být.
