Vývoj chrousta je čtyřletý, dospělý chroust naklade vajíčka, z nich se líhnou ponravy, které se zakuklí. Zatímco dospělý chroust se živí listy stromů, larvy napadají kořeny. Chrousti v roce 2015 u Bzence ohrožovali v přírodně cenné oblasti nazývané Moravská Sahara podle Lesů ČR asi 6500 hektarů. Nyní se podle lesníků vyskytují i v Hodonínské doubravě, takže se lokalita zvětšila asi na 8000 hektarů.
Policie podezírá exšéfa Lesů ČR, že kůrovcovou kalamitu nechal úmyslně propuknout |
„Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se ale i na kořenech starších stromů, které mohou po oslabení suchem také hynout. Populační hustota ponrav v půdě je dlouhodobě mimořádně vysoká,“ uvedl Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
  |
V květnu 2012 zničil požár na Moravské sahaře asi 165 hektarů lesa, šlo o největší přírodní požár v novodobé historii Česka. Právě obnovu této lokality přemnožení chrousti komplikují, některé plochy musely být zalesněny poněkolikáté. „Škoda za poslední čtyři roky je vyčíslena minimálně na 20 milionů korun. Jde především o neúspěšné obnovy těch porostů, neustálé opakované vysazování,“ uvedl Strakoš.
Kdybychom neměli tolik smrků, nemáme takový problém s kůrovcem |
Podle Lesů ČR by proti chroustům mohl pomoci letecký postřik, letecké postřiky snížily jejich populaci v této oblasti už v letech 1999 a 2003. Před čtyřmi lety jej Jihomoravský kraj nepovolil. Letos o něj lesníci nežádali. „Podle požadavku krajského úřadu jsme zadali zpracování biologického hodnocení záměru. Znalec v něm zásah označil jako rizikový z hlediska zájmů ochrany přírody a možnost získání potřebných zákonných výjimek zhodnotil jako málo reálnou,“ uvedl Strakoš.
Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by postřik znamenal zásadní ohrožení pro více než 70 zvláště chráněných a vzácných druhů hmyzu a ptáků. „Velkoplošný postřik neselektivním insekticidem patří spíše do padesátých let minulého století, kdy se podobně používalo třeba DDT. Odstranit škody způsobené gradací chroustů zcela nelze, ale riziko, že ponravy poškodí čerstvě vysazené stromy, lze alespoň snížit změnou lesního hospodaření. Například zjemnit obnovní prvky, plánovat těžby i zalesňování s ohledem na životní cyklus chrousta a vysazovat ve větší míře jiné stromy než borovice,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel agentury František Pelc. Doplnil, že je to obdobné jako s kůrovcem, kdy se na lesích podepisuje nevhodná skladba a způsob hospodaření.
