BIS v dokumentu upozorňuje, že například v oblasti dopravy jsou společnosti ve vlastnictví státu při výběru zhotovitele dopravních staveb pod tlakem lobbujících firem a čelí kartelizaci trhu. Veřejné zakázky si předem rozděluje úzký okruh společností, kterým to přináší rovnoměrné vytížení jejich kapacit a navýšení vysoutěžených cen.
K TÉMATU: |
Podle BIS došlo například k v minulém roce k situaci, kdy pracovník státní společnosti, který měl na starosti výstavbu dopravní infrastruktury, dopředu informoval o plánech vybrané firmy, „u kterých se dala očekávat ochota na případné kartelové dohody přistoupit.“ K takovému postupu pak může docházet také proto, že se urychlí samotná realizace stavby, protože vzájemné spory stavbařů znamenají velké průtahy.
Nevypověditelné smlouvy jako běžná praxe
Kontrarozvědka také upozorňuje na dlouhodobé, obtížně ukončitelné a nevýhodné smlouvy mezi státními společnostmi a s nimi spřízněnými soukromými dodavateli. Kromě toho vznikají i nepřehledné a složité smluvní dodatky, vysoké smluvní pokuty pro stát, množství vzájemně provázaných služeb a v některých případech dokonce došlo ke ztrátě klíčových dokumentů. Z těchto důvodů je pak změna dodavatele natolik nákladná, že k ní nedojde ani po změně vedení státní společnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podobné praktiky ilustruje BIS případem z nedávné minulosti, kdy dodavatel určitých služeb státnímu podniku začal před vypršením smlouvy předkládat smluvní dodatky rozšiřující dosud uzavřené smlouvy. „Jelikož státní podnik nedokázal své kopie těchto dodatků dohledat, byl nakonec nucen je uznat, a to přesto, že forma a obsah dodatků svědčily o jejich zjevném zfalšování,“ tvrdí se ve zprávě.
Zakázka pro příbuzného člena dozorčí rady
V dokumentu Bezpečnostní informační smlouvy je v úvodní kapitole také zmínka o vzrůstajícím vlivu managementu státních společností na úkor dozorčích rad, které často vykonávají svoji funkci pouze formálně, místo aby účinně kontrolovaly chod podniků. A BIS tvrdí, že stát platí velké množství nefunkčních dozorčích rad. V jednom případě dokonce generální ředitel státem ovládaného podniku nabízel členovi dozorčí rady zajištění zakázky pro společnost vlastněnou jeho rodinným příslušníkem, za což vyžadoval loajalitu při hlasování v dozorčí radě.
PŘEČTĚTE SI: |
Státní podniky v době doznívající hospodářské recese jsou také ohrožovány zásadními pochybeními jejich vedení. Podle zprávy BIS jedna státem ovládaná finanční instituce v předchozích letech vstupovala do riskantních mnohamiliardových obchodů, což se později ukázalo jako velmi ztrátové. Při jejich schvalování přitom ignorovala některá rizika, často kvůli aktivnímu zásahu osob z jejího vedení, které měly vazby na protistranu obchodu.
Výroční zpráva se ve stejné kapitole dotýká také energetiky, kterou podle BIS v minulém roce negativně ovlivnily legislativní změny, „u nichž vznikaly pochybnosti o jejich objektivitě a odborné kvalitě.“ Zejména šlo o podporu obnovitelných zdrojů energie, která byla zároveň zdrojem značné zátěže pro stát kvůli obdobným pochybením v minulosti. „Novely příslušných zákonů i tvorba podzákonných norem byly vystaveny silnému lobbingu, který často využíval nekompetentnosti odpovědných zástupců státu,“ píše se ve výroční zprávě.
