Což nijak nevylučuje, že jim rostou úplně stejně jako jiným rasám.

A máte nějaké racionální vysvětlení, proč by toxický šéf škodil pouze ženám? Vyššímu vedení by mělo být minimálně divné, že je někde velká fluktuace žen ve srovnání s muži. Nebo že ženy přešly do jiného oddělení a tam fungují, zatímco v tom původním jsou s nimi pořád potíže.

Za 10 - 15 let bude Martina na svých 35 let ráda vzpomínat, jak si s rodiči jen občas zavolala a vlastně měla klid. Ať to s nezdárným bratrem dopadne jakkoliv (tipuji, že bude pokračovat v současném trendu), ve stáří si rodiče na hodnou dcerku vzpomenou a zavalí ji úkoly, které od ní budou potřebovat.

Každý, kdo se kdy dostal k Ústavnímu soudu, tak ví, že jde v podstatě o cirkusovou instituci, která předstírá právní stát a kde většina občanských stížností projde pouze rukama asistentů soudců, kteří je píší zcela anonymně a nepostižitelně podle různých faktorů, jako jsou čas na ně vyhrazený, pohlaví, světonázor, osobní náhled na účastníky řízení, snahu zalíbit se nebo trefit se do většinového vkusu. Když ojediněle soudce vydá pokyn k mediálnímu humbuku na zlepšení své pověsti a budování iluzí například o rovnosti pohlaví, vybere se loterijně jeden případ a ukázkově správně se rozhodne. Mistryní falše v tomto byla Kateřina Šimáčková, která v době svého mandátu jednou za půl roku řečnila v médiích a rovnosti otců a matek a přednostní střídavce, aby spousty dalších opatrovnických případů skončily jejím podpisem zcela v rozporu s tím, co veřejně řekla (vlastní zkušenost). A tyto případy se nikdy nedostanou do médií. Stačí se podívat na oficiální statistiky a životopisy soudců. Když vidíte, kolik případů napadne každému soudci, kolik z nich mají další vedlejší kšeftíky na univerzitách a v různých radách, tak ani není reálné, aby byla nějaká konzistence a jednotná judikatura. A to justičním profesím velmi vyhovuje, protože to generuje kšefty a i sami soudci často po konci mandátu dělají advokáty. Jen školní mládež nebo naprostí naivkové mohou věřit, že soudci v Brně bdí nad právem a hledají každou chybičku nižších soudů, aby ji mohli napravit.

Jsem rád, že v této věci nakonec zvítězil zdravý rozum. Istanbulská úmluva do právního řádu slušné společnosti nepatří. Je to feministický byznys projekt, který měl sloužit ke ždímání veřejných rozpočtů a rozeštvávání. Úmluva navíc obsahuje celou řadu dezinformací a vytváří iluzi historického znevýhodnění žen, přitom opak je pravdou. V současné Evropě jsou skoro ve všech aspektech života diskriminováni muži (povinná vojna, péče o děti po rozvodu, výpočet důchodu), ale o mezinárodní úmluvě na toto téma nikdo ani nepípne.

Výborný nápad, vás bych chtěl za matku. Dítě by celý život mělo v hlavě otazník, vyplňovalo všude možně, že otec je neznámý, včetně doprovodných efektů jako posměch ve škole. A jistě by si otec, obzvláště u známé herečky, nic nedomyslel a ani by mu nebylo divné, že se mu ta holka podobá.