Do západočeských lázních jezdí lidé nejčastěji s chorobami zažívacího ústrojí. Podle Josefa Kadlčíka, primáře Vojenské lázeňské léčebny v Karlových Varech, se jedná nejčastěji o stavy po operacích žlučníku a střevního traktu. Velmi častými klienty jsou také lidé s vředovými chorobami žaludku či dvanácterníku. Pacienti trpící zánětem slinivky se sem dostávají spíš ojediněle.
Do lázní jezdí také lidé s nově zjištěnou cukrovkou k tzv. edukačním pobytům, během nichž se mají seznámit s tím, co jejich onemocnění obnáší, jakým způsobem se s ním mají vyrovnávat a jak korigovat výkyvy hladiny cukru v krvi.
Většina pacientů také netrpí pouze jedním onemocněním, avšak hned několika, jež mohou, ale také nemusejí souviset s hlavním onemocněním. Kadlčík odhaduje, že jen dva z deseti pacientů trpí pouze onemocněním, kvůli kterému do lázní přijíždějí. Ostatní trápí i problémy s pohybovým a oběhovým systémem (velice často pacienti mají vysoký krevní tlak) a právě již zmíněná cukrovka.
Záněty žaludku a vředy mají už i lidé po třicítce Vzhledem k tomu, že lidé přijíždějí do lázeňských zařízení vybaveni léky od „svého“ specialisty, jde v lázních především o to, naučit je správné životosprávě. Tedy pravidelnému a zdravému stravování, relaxaci a správnému pohybovému režimu. Právě nezdravý životní styl může často například za vznik žaludečních vředů nebo zánětu žaludeční stěny, který žaludeční vředy po určitou dobu předchází.
Ačkoli by se lidé teoreticky mohli naučit žít zdravě i doma, většinou se jim to kvůli pracovnímu stresu podle lékařů nepodaří, nebo to trvá podstatně déle. V případě, že se s problémy nic nedělá, můžou po delší době skončit třeba i nádorovým onemocněním.
Významně přitom klesá věková hranice, ve které se nemoci zažívacího ústrojí objevují. „To, co se dříve objevovalo u padesáti- a pětapadesátiletých, se nyní objevuje u pětatřicátníků. Začíná se u nich projevovat zánět žaludeční stěny, který postupně přerůstá do vředové choroby. Ta se objevuje mezi 35. a 45. rokem věku. Většinou se nemoci léčí konzervativně, operovaných pacientů k nám přijíždí minimum,“ informuje primář Vojenské lázeňské léčebny v Karlových Varech.
Většinu žaludečních problémů způsobuje vedle stresu tzv. helicobacter, což je bakterie, která narušuje žaludeční stěnu. V případě, že se v těle nemocného zjistí, následuje antibiotická léčba. Do lázní podle primáře jezdí pacienti až po zaléčení.
Velice často trpí lidé, kteří kvůli zažívání lázně navštěvují, průjmy, nebo naopak zácpou. Zažívání pak pomáhá upravit pitný režim minerálních pramenů. Zdejší minerální vody, které obsahují zejména hodně manganu, ale i další soli, způsobí větší produkci žaludečních šťáv a žluče a hlavně mění vstřebávání vody v tlustém střevě.
Teplá voda mírní průjmy, studená urychluje zažívání Jaký pramen má kdo a v jakém množství pít, určuje lékař. Problém je podle Kadlčka trochu s kázní zahraniční klientely. Zatímco Češi se řídí radami lékaře, cizinci prý často věří v zázračné účinky vody a neustále ochutnávají prakticky všechno. Léčebné vody přitom mají pacienti užívat před každým jídlem a jen v přesně určeném množství.
Po chemické stránce jsou sice podle primáře všechny prameny prakticky totožné, všechny totiž tečou z jednoho zdroje. Liší se ale hlavně teplotou - a ta rozhoduje.
Obecně lze říci, že teplé prameny korigují průjmy, zatímco studené pomalejší střevní pasáž. Podle Kadlčka ale může každý člověk reagovat trochu jinak. Pokud navržená voda nepřináší požadovaný efekt, může se vyzkoušet voda s opačnou teplotou.
Pití minerálních vod není návykové a pacienti by si je měli v lékárnách kupovat i poté, co se vrátí zpět domů. Ačkoli obecně nemají vody nežádoucí účinky, vyhnout by se jim měli lidé s akutním žaludečním vředem.
