Blíží se učitel informatiky, v kapse koženkové pouzdro a v něm – tlačítkovou nokii. Plán hodiny je jasný: seznámit žáky s historií operačního systému Unix a pak slučovat a oddělovat buňky v Excelu. To se bude jednou dětem hodit…
Školní šok pro děti. Na změnu režimu si děti musí zvykat pomalu |
Zákaz mobilů ve školách, který od letošního školního roku platí ve Francii, by velká část českých kantorů i veřejnosti pravděpodobně podpořila. Aspoň to tak podle diskusí na sociálních sítích vypadá. Chytré telefony prý dětem brání v soustředění.
S Excelem na věčné časy
„Dcera se v informatice učí už dva roky excelové tabulky. Žádné programování, žádná pokročilá práce s internetem ani zásady bezpečnosti. Officy a zase jen officy. Word, PowerPoint a učitelův největší oblíbenec – Excel,“ stěžuje si otec osmnáctileté gymnazistky Josef G. Jeho zkušenost není ojedinělá. Podobný styl výuky popisují a kritizují i další rodiče, žáci a samozřejmě také osvícení učitelé informatiky.
Víceméně se všichni shodují. Děti jsou digitálně relativně zdatné, přinejmenším podstatně zdatnější než většina dospělých. (Kdo má potomka ve věku od dvou let výš, ví, o čem je řeč.) Školství je pomalou reakcí na proměny vnějšího světa dostatečně známé. Při současné rychlosti vývoje není žádné překvapení, že obsah výuky zůstává pozadu.
Zeman navštívil prvňáčky. Řada rodičů si na protest připevnila na šaty červené trenýrky |
„I v těch lepších školách učitelé často zaostávají za žáky. Když nevědí, co je Minecraft, IoT, VR, instastories, socnet nebo třeba deepfake, jsou prostě mimo. To nemyslím ve zlém, ale je to nový jazyk, nový svět, který je potřeba studovat. Musíme začít vzdělávat učitele, rodiče a taky státní úředníky, aby měli ponětí o tom, co se vlastně děje. Během posledních pěti let se kvůli nástupu smartphonů kompletně změnila komunikace mezi lidmi,“ říká k tomu Jan Müller z iniciativy Dítě v síti, jež si klade za cíl zvýšit povědomí o výhodách i rizicích spojených s moderními technologiemi.
Technologie do dějepisu
Vytýkat všem školám a učitelům nedostatek proaktivního přístupu k technologiím by nebylo fér. Řada z nich se velmi snaží – ať už v hodinách informatiky, nebo v rámci jiných předmětů. I ti cílevědomí si ale uvědomují chronické nedostatky. „Informatika je takovou popelkou, někde mezi tělocvikem a výtvarkou,“ podotýká Martin Lána z Jednoty školských informatiků. Ne všude mají podle něj aprobované učitele a adekvátní vybavení. Potíž vidí i v tom, že na základních školách bývá informatiky v rozvrhu málo – obvykle jedna hodina týdně na prvním a jedna na druhém stupni.
Kolik škol funguje bez internetu? Proč je nesmysl zakázat dětem mobily? A kolik učitelů má z techniky strach?
