Časem se však ukázalo, že pro mnohé z nich není splnění tohoto požadavku z různých důvodů jednoduché. Ne všechny vysoké školy vypsaly příslušné obory, ty, které vypsaly, zase třeba nenabízejí kombinovanou (dálkovou) formu studia. Nemluvě o tom, že pro ženy, jež se vedle své práce ještě starají o rodinu, znamená studium de facto třetí směnu.
Poslanci v čele s Waltrem Bartošem z ODS navíc před letošním vypršením lhůty přišli s argumentem, že v některých školách by odchod nekvalifikovaných učitelů mohl způsobit potíže, a tak parlament nedávno schválil změnu: lhůta pro započetí studia se prodlužuje o pět let.
Přitom je třeba rozlišovat „kvalifikaci“ a „aprobaci“ učitelů. Kvalifikace je dána (až na malé výjimky) ukončeným vysokoškolským vzděláním. Aprobaci si může dodělat vystudovaný vysokoškolák za dva roky doplňkovým pedagogickým studiem. Tuto cestu zvolila například pětačtyřicetiletá inženýrka Marie Laláková. Po vystudování stavební fakulty se několik let věnovala rekonstrukci památek a architektuře vůbec. Zároveň ji ale bavily jazyky a psychologie, naučila se dobře anglicky a uvědomila si, že by ji bavilo učit. „Myslím, že umím vysvětlovat a vést žáky tvůrčím způsobem,“ říká. A tak si zaplatila na pedagogické fakultě dvouleté doplňkové pedagogické studium. Necelých osm tisíc za rok.
Pro ty, kdo si myslí, že učitelé odcházejí od katedry do jiných profesí, by mohlo znít překvapivě, že spolu s ní, jak říká, studovali i absolventi dalších vysokých škol, kteří původně na učitelství nešli, například tři zemědělští inženýři. Teď už Marie s titulem Ing. druhým rokem učí na jedné pražské základní škole a je se svou volbou spokojena. „Možná z toho mám větší radost než někteří dlouholetí a už unavení učitelé,“ domnívá se. Ne že by občas nebyla taky nespokojená, ale z toho jí prý pomůže třeba šestnáctiletý syn, který řekne: Ale mami, nesmíš si myslet, že naučíš anglicky všechny, a ještě k tomu perfektně...
