Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Úhoř je na hraně vyhynutí, je výnosnější než kokain

Česko

  6:24
PRAHA - „Tak a konečně jsem pochopil, proč plavou úhoři v noci a ještě po samém dně. Mají na ně spadeno nejlepší kuchaři a labužníci celého světa. Někdy za ně platí i zlatem,“ píše ve své knize Zlatí úhoři Ota Pavel. Má pravdu a netýká se to jen Česka. Čím dál víc získává úhoř na oblibě v Číně. Lahůdkou je nejen maso dospělé ryby, ale i takzvané monté, tedy malí úhoři.

Mladí úhoři. foto: Wikimedia/Uwe Kils

Právě ti mají cenu zlata, což přitahuje i černý trh. Úhoř je totiž na červeném seznamu ohrožených druhů a nakládání s ním je přísně omezeno. „Číňané přišli na to, že úhoří larvičky jsou dobré, dělají z nich jídlo a ve velkém je chytají, když připlouvají z Atlantiku do řek. Prodávají se i za 1200 eur za kilogram, takže teď Evropou hýbe trh s úhoři. Má to obrovský dopad na přírodní populace, v evropských řekách je úhořů méně,“ řekla LN Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí, která má v gesci ohrožené druhy.

Na konci června proběhla v europarlamentu debata pod názvem „Zachraňte evropského úhoře“, kde europoslanci, vědci a zástupci Europolu řešili problémy s pašeráky. Podle odborníků nelegální obchod s rybou, která je pro pašeráky výnosnější než kokain, ohrožuje samotnou existenci druhu.

Informace o úhoři říčním.

V roce 2016 zadrželi vyšetřovatelé Europolu ve Španělsku kontraband úhořů za víc než 6 milionů eur. Vedoucí celé operace Jean Luis García řekl: „Když investujete jedno euro do úhořů a jedno euro do kokainu, zjistíte, že úhoři jsou výdělečnější než kokain.“

Pavla Říhová z České inspekce životního prostředí upozorňuje, že nelegální obchod doléhá i na české rybáře, protože cena úhořího monté, které rybáři vysazují, kvůli černému trhu roste. Zatímco dříve byl úhoř v českých rybnících poměrně běžnou rybou, nyní už se ho v umělých vodních nádržích snaží zachovat jen pár chovatelů.

Populace klesla o 90 procent

Malé úhoře vysazují každoročně v největším moravském rybníce Nesyt. „Snažíme se genofond úhoře v rybníce udržet, spíš z profesního zájmu. Rok od roku je ale jeho cena vyšší,“ potvrzuje ředitel Rybářství Hodonín Oldřich Pecha.

Kvůli obchodu a velkému zájmu asijských zemí se úhoř říční dostal pod ochranu CITES, což je úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Populace hadovité ryby prudce klesla, podle evropského akčního plánu se ztenčila od sedmdesátých až osmdesátých let až o 90 procent. Některé zdroje nicméně uvádějí, že proti době před sto lety, zbylo v evropských řekách jedno procento populace.

Stoupající cena monté se nejvíce dotýká rybníkářů, kteří monté financují z vlastních zdrojů. Český rybářský svaz, který pravidelně vysazuje malé úhoře do řek, má výhodu v tom, že nákup monté pro zachování druhu dotuje Evropská unie. Dodávky milionu kusů navíc pravidelně soutěží, čímž sráží cenu dolů. Podle Martina Podlesného z Českého rybářského svazu by však úhoří populaci chovy v rybnících nepochybně pomohly. „Dřív se vysazovali v chovných rybnících plošně. To ustalo. Úhoř je drahá komodita a rybníkáři to financují z vlastních zdrojů. Dnes už si nikdo nedovolí, aby přivezl dvacet milionů malých úhořů,“ tvrdí Podlesný.

Podle Říhové má nelegální obchod ještě jeden dopad. „U naprosté většiny druhů platí, že se spolu s nelegálním obchodem mohou šířit i různé choroby. U úhořů je problém s parazitickou hlísticí krevnatkou úhoří. Tím, že pašované monté nepodléhá žádné kontrole, například veterinární, dochází k šíření krevnatky,“ říká Říhová.

Nelehká cesta českou řekou

Úhoři se z evropských řek odplouvají třít do Sargasového moře, tam po vytření uhynou a larvičky pak nese Golfský proud k pobřeží Evropy. Cestou metamorfují a dospívající úhoři pak řekami táhnou zpět na místa, kde žili jejich rodiče. Tedy i do českých řek. Ani tady to přitom úhoři nemají jednoduché. Jedním z důvodů je komplikovaná cesta. „Množství nasazovaného monté v Česku rozhodně není malé, takže teoreticky by mělo být úhořů dostatek. Z monitoringů dospělých úhořů ale víme, že úmrtnost úhoře je na našich tocích při cestě do moře vysoká a velkou roli v tom sehrává hydroenergetika. Nemalý podíl má nepochybně i krevnatka, která se vyskytuje dnes již plošně po celé republice,“ říká Jiří Musil z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze. Krevnatka parazituje v plynovém měchýři úhoře a saje jeho krev.

Jednoduše řečeno, ty úhoře, kteří mají štěstí a nepochytají je pašeráci u břehů Evropy, ohrožuje v českých řekách parazit. Ty, kteří přežijí a chystají se migrovat zpět do moře, semelou turbíny vodních elektráren.

Podle Musila přitom závisí zachování populace i na české legislativě, která je z pohledu ochrany přírody nedostatečná. „Jestli se nám podaří úhoře ochránit a zvýšit jeho populaci, závisí do určité míry na tom, zda se povede prosazovat účinná environmentální opatření. Například fish-friendly turbíny, navigační systémy nebo přítomnost alternativních migračních cest, pro bezpečnou poproudovou migraci přes vodní elektrárny,“ míní Musil.

Upozorňuje, že významným opatřením je stanovení ekologicky opodstatněných minimálních zůstatkových průtoků a jejich striktní dodržování. „Tento legislativní rámec je jako výsledek politických tlaků již opakovaně v meziresortním připomínkování. Bez těchto opatření je jedno, kolik úhořů vysadíte, protože o to větší množství pak zahyne nebo je poraněno ve vodních elektrárnách,“ říká Musil.

Například v Nizozemsku nebo ve Švýcarsku je provoz vodních elektráren podmíněný biologickým monitoringem, který prokazuje environmentální bezpečnost provozu. Na ni je pak vázána dotace.

„Úhoř říční a jeho ochrana je předmětem nařízení Rady Komise EU, což je výš než národní legislativa a tento legislativní rámec by měl být systematicky naplňován prostřednictvím takzvaných plánů managementu úhoře v jednotlivých státech EU,“ upozorňuje Musil „V Česku je současný stav bohužel daleko od požadovaných cílů bezpečné migrace do moře pro minimálně 40 procent populace dospělých úhořů.“

Český nebo Moravský rybářský svaz jsou nyní velmi omezeny v tom, kde ještě má smysl monté vůbec vysazovat. „Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství jsme před časem vytipovávali revíry, odkud se může úhoř dostat po proudu zpátky do moře. Je to část Labe a Odra,“ líčí Martin Podlesný z Českého rybářského svazu.

Nastává konec světa

Černý trh s úhoři je podle Říhové z České inspekce životního prostředí velké téma například pro Francii, Španělsko nebo Portugalsko. Letos v dubnu se podařilo španělským a portugalským kriminalistům odhalit organizovanou skupinu, která obchodovala s malými úhoři a prodávala je do Asie. V jižním Španělsku zadrželi 460 kilogramů monté ohodnocených na stovky milionů eur.

Až do roku 2009 byl obchod s úhořem plně povolen, kvůli klesajícím stavům se ale úhoř dostal pod ochranu CITES. Z obavy o přežití druhu Evropská unie zpřísnila pravidla a s rybou se může na mezinárodní úrovni obchodovat jen na základě zvláštních povolení.

Andrew Kerr, ředitel organizace, která bojuje za udržení úhoří populace, uvádí, že v Evropě unikne kontrolám více než 100 tun malých úhořů ročně. „To je skoro jedna čtvrtina celkové evropské přírodní populace,“ tvrdí Kerr. Evropský akční plán operuje nižšími čísly. Materiál z předloňska zmiňuje, že v letech 2012 až 2015 bylo ročně nelegálně vyvezeno 7 až 20 tun monté do východní Asie. Kilogram se v posledních letech podle dokumentu prodával za 1200 až 1500 eur.

Podle Kerra každopádně nelegální obchod ohrožuje existenci úhoře jako takového. A možná, že už Ota Pavel, stejně jako jeho zlatí úhoři, měli podobné tušení: „Ruce se mi třásly rozčilením, voda se mi lila přes tvář. Třetí úhoř. Čtvrtý už je zlatý. Na tyto chvíle jsem čekal celé roky. Jeden se mi zachytl na dně řeky. Seděl jsem a čekal na hlavní prut, ztratil jsem dobrých dvacet minut. Teď už nesmím promarnit ani vteřinu. Dole jich musely plout zástupy. Zdvihli se ze dna jako stáda antilop. Vždycky našli mou návnadu a brali ji okamžitě jako slepice. Snad se báli, že nastává konec světa.“

Autor: