V čem je situace tak vážná? Lékovému ústavu trvá kvůli dnešnímu zákonu příliš dlouho, než spočítá, kolik máme za nový lék platit z veřejného zdravotního pojištění. Uvádění léků na trh, ať těch originálních nebo levnějších, má proto zpoždění.
„Zdržením se promarní stamiliony až miliarda,“ tvrdí ředitel České asociace farmaceutických firem Emil Zörner. Když totiž přijde na trh nový generický lék, ostatní často zlevní. Ušetřené prostředky se použijí na další léčbu. Česká asociace farmaceutických firem udělala průzkum mezi svými členy - vesměs výrobci levnějších generických léků. Podle předběžných výsledků se protáhl vstup léku na český trh zhruba o 140 dní.
Potíže jsou také u inovativních drahých léků. „Jediným řešením je podle mého názoru komplexní změna legislativního rámce české lékové politiky, která umožní snazší přístup pacientů k inovativním lékům za odpovídající cenu i přijatelné doplatky,“ soudí ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Radim Petráš.
To, že se musí systém změnit, uznávají ve zdravotnictví snad všichni. Jenže změny váznou kvůli politické situaci. Zaměstnavatelská unie, ve které jsou mimo jiné svazy pojišťoven a farmaceutických firem, se chápe iniciativy, aby se tentokrát zdravotnictví vyhnulo politizaci. Dušek nevěří, že by politici přišli s vlastním uceleným konceptem. „Chceme s tím přijít hned v okamžiku, kdy se usadí nová vláda,“ avizuje Dušek. Samotný návrh se bude ještě ladit se zdravotními pojišťovnami a pak i s odbory.
To, že se systém musí změnit, vidí nejlépe v praxi lékový ústav. „Zákon potřebuje obdobně jako každý složitý systém vyladit svůj stav. Ani autem nelze jezdit neomezeně dlouho bez údržby,“ říká ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš. „Naše doporučení jsme opakovaně předkládali zákonodárcům i na odborných fórech,“ dodává. Také on vidí jako jeden z problémů průtahy. Ovšem nejen ty, které vyplývají z podstaty systému, ale i ty, které dělají samy firmy, aby oddálily snížení úhrad. „Průtahy řízení, nebo dokonce obcházení revizních řízení ze strany některých účastníků bude žádoucí omezit zvláštní úpravou správního řízení,“ říká Beneš.
Lékový ústav je nyní zahlcen kompletní revizí úhrad léků, která přitom podle zákona měla být hotová už v roce 2008 a provést se má každý rok. „Udělat kvalitně kompletní revizi jednou ročně je odborně a technicky nemožné,“ upozorňuje farmakoekonom Tomáš Doležal z institutu pro zdravotní ekonomiku. Systém platí od roku 2008 a vznikal narychlo. „Máme připravené jednoduché, rychle aplikovatelné změny,“ říká Zörner. Dříve stanovoval úhrady z veřejných peněz ministr zdravotnictví po doporučení kategorizační komise. Proces tradičně provázely velké obavy z korupce. Dnes mají zdravotní pojišťovny za lék dávat jen tolik, jaká je nejnižší cena v EU. I když zákon potřebuje doladit, proti původnímu systému vyhrává na celé čáře hlavně v průhlednosti.
***
Doplatky * I když je systém cen a úhrad léků čím dál složitější, platí základní pravidlo - co z ceny léku neuhradí pojišťovna, doplatí pacient. Proto k 1. dubnu výrazně vzrostly doplatky u řady léků na vysoký tlak, když u nich lékový ústav snížil úhrady. * Lékový ústav ujišťuje, že firmy hlásí snížení ceny. Doplatky prý zase klesají. Jenže podle ankety LN mezi firmami se tak nestalo vždy. Třeba u účinné látky amlodipin, kde klesla úhrada pojišťovny o víc než polovinu, už některé firmy snížit cenu nemohou. I tak jsou ovšem s touto látkou tři léky bez doplatku. * Pro nadnárodní firmy je problém, když u nás ceny klesnou pod běžnou evropskou hladinu. I k nám se totiž některé země dívají, když u sebe určují úhrady z pojištění.
