5. března 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Útok polských neofašistů na maďarskou menšinu na Ukrajině. Rusko v regionu podporuje pravicové extremisty

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 60Diskuse
Ruský prezident Vladimír Putin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Vladimír Putin. | foto: Reuters

VARŠAVA/PRAHA Polská policie ve středu dopadla dva extremisty, kteří na začátku února napadli zápalnými lahvemi Maďarské kulturní centrum v ukrajinském Úžhorodě. Dva Poláci po zapálení budovy poté utekli přes blízkou státní hranici na Slovensko. Podle expertů se ale jedná o jeden z mnoha incidentů, které jsou součástí větší ruské kampaně a mají Ukrajinu poštvat proti ostatním zemím Východní a Střední Evropy.

Dopadení polští útočníci z Úžhorodu byli totiž členové radikální „fašistické“ organizace Falanga, která je napojena na polskou krajně pravicovou politickou stranu Zmiena, jež se netají svou proruskou rétorikou. Její vůdce Mateusz Piskorski přitom v současnosti čelí obvinění z ruské špionáže.

Odborníci se shodují, že žhářský útok z Úžhorodu je ale jen malou součástí mnohem větší masové ruské informační kampaně. Jejím účelem má být posílení napětí mezi etnickými skupinami na Ukrajině a poštvat tak celou zemi proti jejím sousedním spojencům - Maďarsku a Polsku. S informací přišel ve svém článku zpravodajský server Daily Beast.

„Jedná se o organizovanou ruskou kampaň, útoky provádějí placení provokatéři. Zaměřuje se na obyvatele Ukrajiny a Polska a je přiživována zpravodajstvím z ruských státních médií,“ říká ředitel varšavského Centra pro propagandistickou a dezinformační analýzu Adam Lelonek. Podle něho Ruskem vedená kampaň také přilévá oheň do probíhajícího polsko-ukrajinského diplomatického konfliktu.

Celý projekt se má přitom skládat z řady povětšinou malých útoků provedených pravicovými extremisty a které postupně stupňují napětí mezi ukrajinským obyvatelstvem a etniky. Jedná se třeba o vandalismus, žhářství nebo falešné demonstrace.

Útočící jsou napojeni na Rusko

Útočníci ze řad extremistů na Ukrajině například vandalizují hřbitovy a pomníky patřící zdejší polské menšině. To samé se podle Adama Lelonka děje i na ukrajinských hřbitovech v Polsku, maďarských v Zakarpatí a bulharských v Oděse. Užhorodský útok zápalnými lahvemi přitom nebyl zdaleka posledním z nich. Maďarské kulturní centrum bylo extremisty později zapáleno znovu. 

Podle DailyBeast mají většinu takových incidentů na Ukrajině na svědomí radikálové z krajně pravicového hnutí Nazhdak – s vazbami na Rusko. Někteří z útočníků byli po útocích dopadeni policií, obviněni a pak odsouzeni, zatímco jejich vůdce Mikula Dulský před policií údajně uprchl do Moskvy.

Dulský je podle ukrajinských úřadů ve skutečnosti jen malou rybou a prostředníkem. Celá ruská kampaň za poštvání Ukrajiny proti jejím sousedům je prý mnohem pravděpodobněji organizována Ukrajinským záchranným výborem se sídlem v Moskvě. Tu příhodně vede bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, který v roce 2014 uprchl do Ruska poté, co byla tehdejší ukrajinská vláda sesazena.

Ukrajinský expremiér a premiér „ukrajinské exilové vlády“ Mykola Azarov

Ukrajinský expremiér a premiér „ukrajinské exilové vlády“ Mykola Azarov

„Není žádným tajemstvím, že členy zdejších nacionalistických organizací jsou zejména Rusové. Šance, že by Azarov a jeho organizace nebyli napojeni na ruské tajné služby, jsou téměř nulové,“ tvrdí polský expříslušník tajných služeb a analytik Robert Cheda.

Poškozování diplomatických vztahů - krok za krokem

Odborníci se shodují i v tom, že ačkoliv mohou incidenty a provokace vypadat na první pohled amatérsky nebo titěrně, časem by mohly výrazně ovlivnit diplomatické vztahy mezi Ukrajinou a jejími sousedy.

„Ty útoky rezonují také mimo Ukrajinu a i když úřady pachatele chytí, ne všichni lidé uvěří ukrajinské policii nebo ministerstvu vnitra. Zdejší média i veřejnost se zajímají o mnohem větší kauzy nebo témata a nevěnují se těmto událostem tolik,“ komentuje ukrajinský novinář Dmytro Borysov.

Nedůvěra vůči vládě a malý zájem ukrajinské veřejnosti je podle Chedy velký problém. „Je velmi snadné podkopávat tvrzení ukrajinské vlády, a to zejména kvůli její pochybné pověsti. Všechny útoky také mohou mít alternativní vysvětlení, třeba, že se staly v rámci války mezi místními oligarchy nebo nacionalisty, kteří jsou politicky na vzestupu. Ať už je ale pravda jakákoliv, Rusko z toho těží,“ uvádí Cheda.

Rusko mělo také vliv na prezidentské volby ve Spojených státech. Zatímco tam byla ruská kampaň ale zaměřena na posilování politické a rasové diverzity mezi voliči, na Ukrajině je to jinak. Ruští agenti a provokatéři zde chtějí vyeskalovat napětí mezi Ukrajinou a jejími sousedními státy.

Spory mezi státy nahrávají Rusku

Například s Polskem, se kterým má toho Ukrajina historicky mnoho společného. Od té doby, co získala svou nezávislost v roce 1991, se Ukrajina stala jedním z klíčových spojenců Polska. Podle Daily Beast ale pod povrchem dobrých diplomatických vztahů už dlouho bublá hluboce zakořeněný spor o tom, jak společnou historii interpretovat.

To se týká třeba Volyňského masakru, který se stal na území Ukrajiny během druhé světové války a při kterém byly ukrajinskými nacionalisty zabity desítky tisíc Poláků. Ačkoliv obě země spolu udržují dobré diplomatické vztahy, k druhoválečnému sporu stále zaujímají protichůdné postoje, což je poškozuje.

Takových případů je ale více. Nicméně, i když se vlády obou zemí už dlouhou dobu shodují a navzájem ujišťují, že se Rusko snaží pokazit jejich vzájemné vztahy, Varšavská i Kyjevská politika ruské kampani paradoxně napomáhá.

Zákon o holocaustu způsobil hádku

V poslední době například Varšava rozčarovala Ukrajinu tím, když polští zákonodárci přijali nový zákon o holocaustu. Ten mimo jiné stanovuje, že každý, kdo popírá zločiny spáchané ukrajinskými nacionalisty v letech 1925-1950, může být odsouzen na 3 roky vězení.

Ten samý zákon také vzbudil mezinárodní rozruch ohledně toho, když zakázal označování Osvětimi nebo jiných nacistických koncentračních táborů jako „polské“. Polská vláda tímto zákonem v podstatě popřela jakoukoliv druhoválečnou spoluvinu Poláků na holocaustu nebo nacistických zločinech.

Zákon po svém přijetí vzbudil pozdvižení také v Izraeli. Tamní vláda to označila za pokus o nečestné očištění některých Poláků od zadržování a zabíjení milionů polských Židů během druhé světové války.

Vláda Spojených států se k zákonu vyjádřila tak, že dříve varovala polské zákonodárce před jeho schválením, protože by to prý mohlo způsobit „důsledky“ na jejich „strategické zájmy a vztahy s ostatními zeměmi, včetně Spojených států“.

Zákon o holocaustu byl přitom navržen a přijat za naléhání poslanců z nacionalistické strany Kukiz15. Zákon byl také prokonzultován s historiky, kteří měli mít údajně proruské sympatie.

01.března 2018 v 14:30, příspěvek archivován: 04.března 2018 v 15:05

When Poland’s government passed a bill criminalizing use of the phrase “Polish death camps” to describe concentration camps German Nazis ran in Poland during World War II, they never expected the firestorm it would provoke in Israel and the United States. https://t.co/bgaZKwFswa

Celý incident okolo zákona o holocaustu přitom odlákal ukrajinské nacionalisty od nepřátelství proti Rusku a naopak je obrátil proti Polákům. Kvůli tomu i samotní ukrajinští nacionalisté začali způsobovat problémy, a to nezávisle na Rusku.

Loni v městečku Javoriv poblíž polské hranice třeba vytrhli ze zdi desku věnovanou polskému králi Janovi III. Sobieskimu. Na jejím místě pak zanechali banner oslavující Stepan Bandera. O den dříve ta samá skupina také přerušila ceremonii na počet Poláků zavražděných v Huta Pieniacka.

13.září 2017 v 15:48, příspěvek archivován: 04.března 2018 v 14:44

Memorial to Jan Sobieski vandalized. https://t.co/OC4VNEjh2A

Útoky zápalnými lahvemi v Úžhorodě jen zhoršily krizi. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjartó se kvůli tomu sešel s ukrajinským velvyslancem, aby s ním prodiskutoval útoky i vzrůstající nenávist Ukrajinců vůči Maďarům. Szijjartó zároveň apeloval na Evropskou unii, aby obhajovala maďarskou menšinu na Zakarpatské Ukrajině.

„To, co vidíme, je střet populistických a asertivních vlád, které se považují za regionální mocnosti a v politice se řídí nacionalistickým cítěním. Pro Rusko je to perfektní prostředí,“ uzavírá bývalý zpravodajský důstojník Robert Cheda.

  • 60Diskuse